Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Grins - Grins

GrinsGrins

Symptom29.11.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Minor
VERDIKT: Jsem nadšen a pokud bych své dojmy nemusel rozvádět do proporcí recenze, šlo by o dostatečně výstižné shrnutí.

Takové to, když se s hudbou dokážete ztotožnit od první noty – ideální stav, že? Pokud jde o finské trio Grins, jejich nahrávka na mě má přesně tento efekt. Špinavý post-hardcore plný emocí je obdařený silným groovem a kdyby šlo o filmový článek, psal bych ho v duchu hesla: This is cinema!

Z hlediska kvality zvuku má nahrávka zřetelně slyšitelný prostor pro zlepšení. Zejména zamlžené bicí s krabicovitým virblem a mizejícím kopákem trochu sráží úderný potenciál kapely diktovat ještě o trochu víc. Slyšitelné nádechy beru jako příjemnou naturalistickou kulisu, lupance zesílených mlasknutí už bych ve vokálu nepotřeboval. Na druhou stranu je to právě kouzlo nedostatků, co tyhle přehmaty omlouvá a do značné míry se podílejí na atmosféře, která má vrch a v konečném důsledku je vlastně důležitějším komponentem než zvukové technikálie.

Jako bilanční skladba dobře funguje první kus Landfill. Naprosto srozumitelnou řečí informuje o podstatě kapely. Můžeme tomu říkat noise-rock, post-hardcore nebo jakkoli jinak. Ať už tak nebo onak, celkově tu vládne lehce psychotická atmosféra, podpořená dobře artikulovaným screamem a mírně disharmonickou kytarou. Středobodem skladeb je mocná chřestící baskytara s hodně drzým zvukem, který tlakuje písně energií.

Úvodní střední tempo střídá zběsilá dvojka Scabies. Výrazné dupnutí na plyn za bicími skladbě svědčí. Paličky lítají vzduchem, kytara ostře krájí riffy, basa vrní, zpěvák řve – ráj na zemi. Škoda té nešikovně utopené tamburíny. Závěrečné zvolnění v sedmiminutovce Flat Tire rozvážně a barvitě spěje k melodickému středu, který houstne až do chaotického závěru tak, jak to má u epické poslední pecky být.

Veškerá adjektiva jako krásné a intenzivní jsou v kontextu nahrávky platná. Zvuk je neuhlazený a syrový, kapela sehraná a přesvědčivá v suverénním podání své hudební vize. Realistický holotvar ne nepodobný uskupením typu Shellac by mohl promluvit právě k posluchačům z těchto luhů a hájů. Pro úplnost nutno dodat, že nahrávka vyšla jako split se spřízněnými Stolen Kidneys, které vám rovněž doporučuji k poslechu.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 29.5.17 11:27

Nikdy ma neprestane udivovať, ako bratia Česi dokážu svoj talent pre pesničkárstvo, poetické hry s rodnou rečou a inteligentný humor vopchať snáď úplne všade. Dokonca aj do metalu. Kým v Master´s Hammer (ktorému som nikdy neprišiel na chuť) to ešte má svoju tvár a úroveň, v počinoch Lorda Morbivoda sa to dostáva do pozície (seba)paródie, ktorú so zmäteným úškrnom môžem brať ako takú folklórnu kuriozitu, než ako plnohodnotnú hudbu, ktorej som ochotný venovať svoj čas. Príde mi to ako mrhanie energiou a časom (pri realizáciu takého množstva projektov) na niečo, čo dosahuje úroveň kresleného vtipu v lokálnom periodiku. Celkovo to spomínané pesničkárstvo (ktoré u mňa dosiahlo vrchol v osobe Karla Kryla a aj Nohavicu - na Slovensku v tomto obore neexistuje konkurencia) cítim hádam z každej českej metalovej skupiny spievajúcej v rodnej reči (výnimka je Silva Nigra), a to mi kazí dojem z ich produkcie a strácam záujem o danú skupinu. Možno je to len mojím vkusom, no táto esencia pesničkárstva mi sedí len k folku, respektíve k nejakému chlapíkovi zanedbaného vzhľadu s gitarou v ruke, ktorý dokáže zaujať dav už len svojou charizmou. No a v recenzovanom počine sa tento český folklór spája s nemeckým - simplexným discom, a to presahuje hranice toho, čo som schopný a ochotný akceptovať nielen na poli metalu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky