Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Heiden - Na svůj příběh jsme sami

HeidenNa svůj příběh jsme sami

Mirek M16.11.2015
Zdroj: flac // promo od kapely
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Heiden nadále zvolňují, zbavili se posledních pozůstatků metalové minulosti, o něco více zpřístupnili svou tvorbu a zatím trochu nesměle nakukují i do pop-rockových vod. Neděje se tak ale rozhodně na úkor kvality. Z mého pohledu jde možná o nejzajímavější tuzemskou nahrávku tohoto roku.

Brněnští Heiden jsou jednou z mála tuzemských kapel, u kterých lze na každém albu sledovat znatelný posun vpřed. Jejich působení na scéně je možno v podstatě rozdělit na tři hudební etapy. Počátky kapely a její první dvě desky patřily pohanskému black metalu, tehdy zjevně inspirovanému známějšími Trollech. Druhou etapu své existence pánové odstartovali počinem "Era 2", který přinesl experimentální prvky a avantgardní vlivy, a završili svým nejtemnějším a nejtvrdším materiálem "Obsidian". Po něm ale nastal další zásadní obrat a album "Dolores" spolek nasměrovalo k poklidnější tvorbě s výraznými vlivy post-rocku.

 

Heiden

 

Zjemňování a odbourávání metalových prvků pokračovalo i na další desce "A kdybys už nebyla, vymyslím si tě", nicméně novinka "Na svůj příběh jsme sami" je v tomto směru ještě radikálnější. Metalová minulost byla definitivně pohřbena a pozorný posluchač jí místy jen zlehka vytuší díky potemněle melancholické atmosféře. Ačkoliv je v současnosti v souvislosti s kapelou nejčastěji skloňováno sousloví post-rock, najdeme zde i patrné vlivy progresivního rocku, shoegaze či pop-rocku. Celkově jde rozhodně o nejpřístupnější a nejpísničkovější nahrávku, která pod hlavičkou Heiden vyšla.

 

Album plyne v poklidném a zasněném tempu, chvílemi působí velmi křehkým a niterně-emotivním dojmem, ale dokáže se vyburcovat i k expresivněji pojatým pasážím. Jako instrumetalisté a skladatelé pánové (a dáma) vyloženě zrají a i přes přímočařejší vyznění dokážou zabavit množstvím poutavých pasáží a detailů. Kverdovy texty aktuální projev kapely opět zdařile dokreslují a podtrhují sklíčenou atmosféru novinky, nicméně tentokrát už začínám mít pocit, zda toho sebedojímavého patosu není chvílemi až moc. Ale tomu se u emotivně laděných osobních zpovědí vyhýbá těžko. Ve srovnání s lyrikou většiny česky zpívajících skupin a interpretů určitě stále můžeme mluvit o solidním nadprůměru. A to platí i o pěvecké stránce, s níž si Kverd navzdory svému omezenému hlasovému rozsahu poradil více než obstojně a jeho projevu rozhodně nelze upřít jistou dávku charismatu.

 

 

I když je novinka kvalitativně velmi vyrovnaná a žádné slabší kusy se na ní nenachází, jako její jasné vrcholy bych viděl dvojici skladeb "Dva" a "Dryáda", mající téměř hitové ambice. V první jmenované zaskočí především použití vokodéru, což je z mého pohledu poněkud riskantní záměr a málokdy dopadne ku prospěchu věci, Heiden si s ním ale poradili bravurně a podařilo se jim zakomponovat ho velmi vkusně, citlivě a efektivně. "Dryádu" zas kapela správně zvolila coby singl a pořídila k ní i zdařilý videoklip.

 

Na svůj příběh jsou Heiden možná sami, ale dokážou ho prezentovat s patřičným umem, profesionalitou a jasnou vizí. Je jasné, že mnohým fanouškům metalové éry seskupení bude novinka vonět ještě méně než její dva předchůdci a kapelu dost možná definitivně zavrhnou (pokud už tak neudělali). Srovnáme-li aktuální počin kupříkladu s již zmiňovaným "Obsidianem", jeví se jako jeho naprostý protiklad. Současná tvorba má nicméně potenciál zaujmout žánrově širší a vnímavější spektrum posluchačů a osobně věřím, že už se tak nějakou chvíli děje. Nejsem si však jist, zda následující album unese ještě větší hudební přístupnost a odlehčenost a budu tedy velmi zvědav, kam se kapela příště posune.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 16.11.15 6:34

Nechci použít slovo zklamání, ale z poslední trojice desek Heiden (počínaje Dolores) mi novinka přijde nejslabší. Oceňuju neustálou snahu Heiden se posouvat a nestát na místě, ale tentokrát mám dojem, že vytyčené cíle jsou za hranicemi možností - skladatelských, hráčských a především pěveckých. Album má (možná už tradičně) krásný obal, opět se mi líbí texty, ale hudba se už posouvá někam, kde na to kapela podle mě nemá. 60 %

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Fourless / 17.11.15 10:31odpovědět

Sama myšlenka, kterou je protkána nová deska Heiden je poutavá, chce od posluchače aby se uvolnil, vložil do poslechu krapet intelektu. Celé to, klip, obal a texty výjimaje, pak této myšlence nechce sekundovat. Žánrové mantinely jsou opravdu na nic, ale zde mám pocit, že chtění přesáhlo možnosti. V podstatě opakuji řečené níže. Snad příště...

Victimer / 17.11.15 8:10odpovědět

Já to nakonec vidím podobně jak Jirka ve smyslu posledních tří desek, kdy se mi ta aktuální líbí nejmíň. Na druhou stranu mi na tomto albu nevadí vokál. Vadí mi mluvená pasáž v Dryádě, ... ale to je jen kousek. Spíš neumím jít s tou deskou dál, než mi dovolí, což v překladu znamená, že pro mě není ničím zvláštním, jako byli Dolores a AKUNVST. Ale zklamání si představuju jinak, fajn písničky. Hlubší sdělení mě ovšem míjí.

Dagon / 16.11.15 11:58odpovědět

Ja budem možno so svojim názorom v menšine, ale mňa si doska dokonale získala svojou podmanivou atmosférou takmer okamžite. U mňa absolútna spokojnosť

Jirka D. / 16.11.15 6:34odpovědět

Nechci použít slovo zklamání, ale z poslední trojice desek Heiden (počínaje Dolores) mi novinka přijde nejslabší. Oceňuju neustálou snahu Heiden se posouvat a nestát na místě, ale tentokrát mám dojem, že vytyčené cíle jsou za hranicemi možností - skladatelských, hráčských a především pěveckých. Album má (možná už tradičně) krásný obal, opět se mi líbí texty, ale hudba se už posouvá někam, kde na to kapela podle mě nemá. 60 %

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky