Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hollywood Burns - Invaders

Hollywood BurnsInvaders

Ruadek26.9.2018
Zdroj: Flac
Posloucháno na: FiiO X3 + Audio-Technica ATH M40X
VERDIKT: Stylová retro jízda až po okraj plná mimozemské invaze. Hudebně opravdu jen pro lásku k věcem minulým, každopádně v rámci stylu hodně slušný nadprůměr.

Je to zajímavé. Začíná to jako muzika ze slavné série Warcraft (přesněji druhý díl), ještě ve fázi, kdy si hráč kutí svoji malou základnu a těží první rudu. Jenže v tomto díle nepřijdou ve formě nepřítele orkové (v případě, že hrajete za lidi), ale přiletí létající talíře a začne mela. Slyšte z dnešní recenze ozvěny totálně béčkové invaze v retro hávu. Budeme se pohybovat na vlně populární synth wave vlny, budou tu pobíhat slečny s pevným pozadím v bikinách a totálně nafouknutými zbraněmi. Planeta je odsouzena k zániku. Totální anihilaci. To je ideální příležitost zhudebnit, no ne?!

 

 

Finský label Blood Music se vyžívá ve větší než malé míře v extravagancích. Vždy tomu tak bylo. Na BandCampu nabízí své věci zdarma (NYP systém), jsou to hodně kvalitní a téměř neznámé spolky (až na Kauan). Vlna synthwave tady proudí v poslední době na slušném levelu, takže vedle parádní Dynatron a dejme tomu GosT (to už je úchylárna) se Hollywood Burns pěkně vyjímají. Retro vlna starých synťáků je jako vlna retro muziky v rockové muzice. Je to fetiš pro labužníky. S retrowave potažmo future popem a dalšími škatulemi je to podobně jako s tím, co prodělala éra upnutých kalhot. Vše zůstalo, jen je to z lepších materiálů a je to příjemnější na pohled. Éra retro synth věcí dnes lépe zní, je vypilovaná a umí přenést do doby osmdesátých let opravdu věrohodně. Že label vedle toho smaží extrémní blackové jízdy je úsměvné, kluci prostě potřebují mít rozmanitost ve své produkci.

 

 

Invaders je po všech stránkách stylová jízda. Hodně aranží (i tuto vlnu) to odlišuje, je to nádherně poslouchatelné a plné emzácké atmosféry. Máte z muziky pocit, že vám lítají kovově se lesknoucí talíře nad hlavou a že existence lidstva se houpá na vlásku obtáčejícím dechberoucí výhled na poprsí vampýří mimozešťanky. Krutovláda nastolena, šeď se slije v rudou a velké ohně slastně kvetou na střechách maringotek. Poměrně sranda je, že tento celý cirkus spáchala normální (no, normální, jak se to vezme...) kapela ve složení klávesy (Emeric "Hollywood Burns" Levardon), bicí (Remi Meilley) a kytara (Olivier Morechal). Bicí samosebou nezní nijak živě, kláves je mnoho vrstev a kytara nepůsobí kytarově, ale jako další linka do skládačky. Hollywood Burns nejsou a podle mého názoru ani nechtějí být nějaká prog-rocková kapela s přesahem, oni chtějí být prostě retro a mají rádi staré hororové klasiky.

 

Invaders je to dílo uctívající díla minulých časů. Totálně stylové, podobně jako řada dnešních seriálů v čele se Stranger Things. Tam si tuto muziku dokážu vedle použitých Tangerine Dream představit. Takže? Chapadlům koukajícím z nápadně temných dvěří zdar !!!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky