Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Horna - Hengen Tulet

HornaHengen Tulet

Bhut20.11.2015
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Deska plná energie a syrového black metalu. Záležitost pro ty, které něco takového baví. Nic víc, nic míň.

Zarytým blackmetalovým duším zajisté netřeba představovat finskou burácející hydru jménem Horna. Od roku 1993 toho světu stačila ukázat mnoho. Dnes se píše datum víc jak o dvacet dva let mladší a kapela nám předhodila další ze svých tmavých výkovků. Oproti zažitým zvyklostem dala kapela novému dílu zapamatovatelnější a vyslovitelnější název, tedy Hengen Tulet.

 

Hned od první chvíle, kdy jsem si desku pustil, mi bylo jasné, že kapela se navrátila k syrovější prezentaci. Je to znát od špinavého zvuku, který byl v devadesátých letech pro blackmetalovou scénu směrodatný. Vlastně i celkový výraz je takový přímočařejší a rozhodně si neláme hlavu s tím, co to s posluchačem udělá. Nahrávka je jednoduše natlakovaná rychlým black metalem. Osobně se mi tento posun ve výrazu zamlouvá, ale je dobré si uvědomit, že zaměňovat a srovnávat je rozhodně s čím. Vnímám to jako záměr kapely - nikam se nehrnout a neklást nároky na náročnost poslechu. Zkrátka cílem bylo stvořit svižnou desku s jednoznačným poselstvím a pokud jsem to pochopil správně, tak se to povedlo.

 

Narovinu říkám, že hledat v aktuální tvorbě Horna nějaké poslechově náročnější momenty je zbytečné. Detaily tu sice jsou, ale nejsou skryté, stojí v první linii společně s tím nejobhroublejším black metalem. Proč ne, vyhovuje mi to. Ale pak musí i kapely počítat s tím, že jejich novinku mnohý fanda nejspíš odšoupne bokem, než aby si řekl: „to je ale nářez!“. Zároveň si jasně strhává body, protože deska roku tohle fakt nebude. Není špatná, není odfláknutá nebo nějak protivná, jen je prostě primitivně jednoduchá, což jí dělá silnou i zranitelnou zároveň. Pevně věřím, že autoři jsou s takovým názorem ztotožnění. 

 

Otázka je, kdy si desku pustit. Odpověď je snad ještě jednoduší. Kdykoliv! Kdykoliv máte náladu na nějaký energický výplach, kdykoli, kdy vám nebude vadit, že zpěvákův hlas zní trochu jako bezzubá lamentace naštvaného děduly, kdykoli, kdy budete mít náladu na zvuk plechových bicích, kdykoli, kdy se nebudete chtít ukájet kytarovými orgiemi a vystačíte si s lomozem na bázi včelího roje. Pravda je, že celé album takové není. Jsou zde chvíle pomalejšího rázu i středního tempa, ale ničím ozvláštňujícím tyto momenty obdařeny nejsou. Prostě jen jiná rychlost, nic víc.

 

Máme proto před sebou album jednoduché, přímočaré a divoké, jak jen mu síly stačí. Nedivil bych se, kdyby se dílo stalo oblíbeným jen pro zanícené blackmetalové posluchače. A i u nich může být snadno zavrženo. Za sebe říkám ano, je to vono! Parádní výplach, který je sem tam zapotřebí. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jarda / 18.8.15 14:41

Aleši, Aleši. Nechceš-li slyšet negativa na tvoje počiny, zpívej jenom příbuzným. Že se ti to, jak to děláš, líbí? V pořádku. Nemusíš ale brečet, když to někdo jiný považuje za bahno. A věř tomu, že nás je dost a to navzdory tomu, jaké názory se dostanou až k tobě. Zrovna jako tě někteří žerou hlava nehlava, jsou i tací, kteří tě postupem času prostě přestali snášet. Podle mě je to úplně normální recenze, kterou však minulo hodnocení z nostalgie. Spousta lidí (a tomu věř) tvoji současnou tvorbu hodnotí pozitivně jenom kvůli tomu, že jsi Aleš Brichta. Prostě si to naivně namlouvají tak dlouho, až tomu nakonec sami začnou věřit. I když budou tvrdit opak, prostě dávají na značku. Recenzent sere na konvence a to je celý. Nelibí se mu to a tečka.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky