Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hyrgal - Serpentine

HyrgalSerpentine

Garmfrost6.8.2018
Zdroj: CD v 6-panelovém digipacku // promo od vydavatele
Posloucháno na: mini věž
VERDIKT: Máte-li rádi melodický black metal, který neztratil špinavou podstatu a francouzský jazyk, který dílo povznáší, neměli byste váhat a Serpentine zkusit. Nic za to nedáte.

Francouzské Hyrgal po letech různých přestávek a odmlčení konečně potkalo štěstí, či jen uzrál ten správný čas a dočkali se dlouhohrajícího debutu. Alba Serpentine se chopil renomovaný label Naturmacht Productions, který desce dopřál a dopřává patřičnou propagaci. O Hyrgal se mluví, píše a je tomu tak dobře, protože Serpentine je dílo povedené, bez zbytečných dětských nemocí, plné vášně a příjemně drásavých melodií. Ta dekáda existence je jednoduše znát.

 

Než si začnete klepat na čelo, jestli to nepřeháním s chválou, buďte si jistí, že jsem se nezbláznil a přesto, že se Serpentine fajn poslouchá, určité mouchy přece jenom má. Ale nic není tak hrozné, že by to bránilo prožitku z poslechu. Pusťme se do rozboru alba, které má schopnost získat si vaše srdce. Máte-li rádi melodický black metal, který neztratil špinavou podstatu a francouzský jazyk, který dílo povznáší, neměli byste váhat a Serpentine zkusit. Nic za to nedáte.

 

 

Z původní sestavy zůstal pouze zpívající kytarista Clément Flandrois (F. C.), který svého času drhl struny ve věhlasných Svart Crown. Předpokládám, že účinkování v takovém kolosu, byl i důvod utlumení činnosti Hyrgal. Než se začnete ptát, jestli je tvorba Hyrgal podobná Svart Crown, prozradím hned na úvod, že absolutně ne. Hyrgal se raději vlní v atmosféře a blackových náladách. Tempo sice zůstává povětšinou rychlé, kytary jsou však navrstvené a celek mnohotvárný. Přes různé vybrnkávačky a vyhrávky se valí tremola, kila a tklivá sóla. Basa není příliš výrazná, ale znatelná je dost. Nepomáhá, ale ani neruší.

 

Přes počáteční šumění větru a pohřební tóny varhan v podobě L'Appel skočíme rovnou do bouře Mouroir, která je vynikající reprezentant toho, co obnáší celá nahrávka. Tedy to, co jsem popsal o odstavec výš. Dalo by se i říct, že spíš než francouzskou scénu, mi Hyrgal připomíná kanadskou, potažmo tu kolem Quebecu. Tudy vede cesta k představení sžíravé bolesti a melancholii hozené do burácejícího uragánu.

 

Díky skladbám jako L'Appel nebo Rite působí i krátká deska epicky. Instrumentální předěly nejen, že neruší, ale rozšíří nahrávku o další dimenzi. Přitom ve skladbách Mouroir, Till nebo Représailles Serpentine skryté blackové poklady. Můj šampion je umístěn na samém chvostu alba. Etrusca disciplina ve svých osmi minutách obsáhne jak tremola a blasty, tak osudovou melancholii.

 

serpentine

 

Serpentine je deska přesahující půl hodinku jen o kousek a myslím, že to bohatě stačí. Nedostanete tak chuť cokoliv přeskočit. Možná si vzpomenete, že jsem mluvil i o mouchách, které deska má. Jako jednu z nejcitelnějších asi vyzdvihnu lehce monotónní bicí a nesamostatnou basu. Tím jsem kritiku vyčerpal. Jestli jsou ty škrábance na fasádě příliš důležité pro váš vkus, rovnou se na poslech vykašlete. Podotýkám, že by to byla škoda. Protože kytary a zpěv vše krásně vynahradí. Právě kytarová barevnost s přesahem až někam k post rocku, dělá ze Serpentine vrstevnatou desku, která se jen tak neoposlouchá.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky