Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Byť poslední dobou je moje touha po tomto žánru vlažná, sychravé počasí, žluté listí za okny a teplý šípkový čaj na stole, přímo nabádají k poslechu němých a přesto výpravných melodií post-moderního instrumentálního rocku. Aktuální sestava, nyní chudší o basovou kytaru, redukcí na trio příliš netrpí a uchovala si potenciál rozbušit všechna melancholická kytarová srdce o trochu rychleji. Na druhou stranu, Nights Of Wonder v žádném případě není o velkých gestech a protřelého posluchače skutečně nemá čím překvapit.

Správné slovo vystihující dojmy z prvního poslechu je: komorní. Sedmero skladeb pracuje téměř výhradně se základním rockovým materiálem, který zde představují bicí s příjemně naturálním zvukem a dvojice elektrických kytar s nezbytnými efekty a všudypřítomným tremolovým trsátkem. Občasné podtržení atmosféry klávesovým nekonečnem je jak povedené, tak očekávané a podrobnější komentář k němu asi nemám. Kolektivní pochopení hudby a její manifestace do instrumentální formy hudbě I Am No Hero prospívá, to je jisté.

Kritik ve mně má chuť poznamenat, že radost z dalších poslechů trochu kazí nepřeslechnutelný fakt nedostatku originality a sevřenosti žánrem. Čtyřka Raindream v prvních tónech slibovala inspiraci opojnou psychedelií v duchu disko beatů amerických Maserati, ale bohužel, naši borci šanci neproměnili. Výsledek, jakkoli příjemný, tak působí jen jako dlouhé intro bez pointy. Dvojka Stars se bez rozpaků hrdě hlásí k odkazu japonských Mono, což samo o sobě není nic špatného, ale jak praví klasik, originál je jen jeden.

Kapela společnými silami nahrála album, které se snadno poslouchá. Nights Of Wonder se naneštěstí i snadno oposlouchá a to je problém. Dílo zatím vyšlo pouze elektronicky a jeho klidná až stojatá povaha místy vyznívá jako digitální ticho. Absence basy není nepřekonatelný nedostatek a jsem rád, že na tuto mezeru nebyl aplikován vzorec "víc kytar, víc Adidas". Nahrávka sice nevyniká velkou vynalézavostí na straně kompozice, alespoň si ale drží dobrý standard, co do produkce. O čem to tedy celé je? Nehledejte více, než jen příjemné rozptýlení na cestě všedním dnem, rychlé vzplanutí i vyčerpání. Malý krok pro posluchače, nevylučuje velký krok pro kapelu, tak se nechme překvapit, co bude dál.