Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Immortal Bird - Sin Querencia

Immortal BirdSin Querencia

Sorgh6.11.2024
Zdroj: bandcamp, youtube
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Sin Querencia hraje na více hřištích a není jednoduché sledovat všechno co se děje. Nejde o nezvládnutý blázinec, ale stejně, co pes to jiná ves a na to jsou dobré kompilace.

Americká kapela Immortal Bird toho na vyvolání chmurné atmosféry nepotřebuje mnoho. Trio muzikantů, ve kterém hraje zásadní roli žena, plodí vskutku temnou, hluboko pod zem zahleděnou hudbu. A opět se nedá mluvit o čisté žánrovce, setkává se zde více proudů s různě důležitým posláním. Trošku děsivé je to, že na obalech všech tří řadovek, co Immortal Bird vydali, je malá holčička v nějakém ohrožení a diskomfortu. Zejména ten aktuální obal má nežádanou sílu a probouzí úzkost. Zajímavé je, že současně je přítomen nějaký přírodní prvek, buď zvíře nebo rostlina. Máme tu tedy takové poznávací znamení, díky kterému kapelu můžeme rychle identifikovat.


Co v nás probudí jejich podivná hudba je ve hvězdách. Lehké myšlenky to nebudou. Na vše, co z temnoty přichází, máme fůru času a dojmy mohou pozvolna rozkvétat. Blackem ušpiněný vokál předvádí angínu ve vrcholném stádiu. Je to hlas zpěvačky Rae, která zcela bez výčitek popírá své něžné založení. Hledám alespoň jeho zbytky v klávesových partech, které by tam někde měly být, ale nenacházím je. Kolem vše drtí syrová souhra kytary, basy a bicích. Zvukově to člověka neoslní, zvuk je zahuhlaný, neoplývá kvalitou a nedává bryskní kytarové linie. Spíš je to takové temné struhadlo, ve kterém je slušně nabasováno a ze kterého se vydávají na špacír jednotlivé nápady. Black metal hraje hlavní roli, do řeči mu však vytrvale skáče jistá forma sludge metalu, která celé desce dává tu kolomaznou temnotu. Posluchač má možnost se proplétat zajímavými motivy, které sází na variabilitu a víc než jednoduché plochy v nich najdeme střídavé tempo, kytarové vyhrávky vystupující z rytmického hukotu a oblíbené jsou sekané riffy. Přiznám, že nejednou mi přišli na mysl domácí The Corona Lantern.


Zpočátku mi trvalo do alba proniknout, jeho těžká nálada nedovolovala prohlédnout techniku hry. Postupem času se to zlepšilo, ale je nutné říct, že mezi skladbami je dost výrazný rozdíl a žánrově si úplně nerozumí. Tak třeba úvodní kus Bioluminescent Toxins mě nijak neoslnil a spolu s některými dalšími patří k těm nejméně zajímavým skladbám. Naproti tomu Synthetic Alliances a Contrarian Companions mě hodně baví. Hlavně prvně jmenovaná má blízko k technickým formám death metalu a srší zvídavou alchymií. A aby té nejednotnosti nebylo málo, tak ze skladby Propagandized na vás dýchne otrhaný thrash metal a z Ocean Endless pro změnu útočí nějaký core.

 

Je to hodně zvláštní kolekce, která jako by chtěla ukázat, že všechno se vším a každý s každým může vést dialog. Proč ne, něco pravdy na tom bude, ale v rámci jednoho alba to působí rozháraným dojmem. Je zde spousta zajímavých nápadů a přijemných pasáží, které vás strhnou. Stejně tak jsou zde ovšem místa, kterými projdete neosloveni a nebudete si je pamatovat. Jako celek má toto album svoje zasloužené místo, ale nebude to v předních liniích.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky