Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Insect Ark - Raw Blood Singing

Insect ArkRaw Blood Singing

Sorgh19.8.2024
Zdroj: mp3, youtube
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Nové album Insect Ark je těžké, zdlouhavé a nevede k němu snadná cesta. Pro ty, koho jejich tvorba dosud bavila by mohlo jít o nemilé překvapení.

Insect Ark na svém novém albu přemístili kulisy a rozhodli se odehrát naprosto jiný scénář, než jsme byli zvyklí. Jestli je to vývoj k lepšímu nebo ztráta dobytých pozic, to si musí každý vyhodnotit sám. U mě je to tak, že si s novým albem moc nerozumíme. Nad touhle recenzí jsem se opravdu slušně zapotil a nemohlo za to pouze teplé počasí za oknem. To mé předpoklady zase jednou dostaly pěkný záhlavec a z očekávané laskominy se vyklubalo podivné cosi. Ano, Insect Ark nepatří ke kapelám, které by dávaly posluchači cokoliv zadarmo. Sžít se s jejich světem chce trpělivost a vyrovnaný klid. Můžu říct, že to první jsem při poslechu novinky do mrtě vyčerpal a klidu jsem taky nenabyl.

 

Album Raw Blood Singing vyšlo v červnu letošního roku a jestli se dá o nějakém nedávném díle říct, že mě vykolejilo, tak je to rozhodně toto. Nejde o zásadní křižovatku, na které by se mé vnímání se směřováním kapely rozešlo pod úhlem 90 stupňů, ale rozhodně podkopalo základy mého pochopení. Kapela se rozhodla napínat tětivu času do nebezpečné tenze a hudba nyní plyne tempem skoro funerálním. Dominantním znakem jsou dlouhé zvukové plochy bez důležitých vln, které svým hypnotickým účinkem devastují příčetnost. Umírat by se při tom dalo, žít ztěžka.

 

Kapela se na novince zřekla dynamického pnutí, které její hudbu dělalo nepokojnou a lákavě živočišnou. Místo toho se ponořila do bahna těžko se vyvíjejících zápletek, na které musíte mít vyladěnou trpělivost. Nosným pilířem se stal pomalý doom, varianta drone metalu, který se potácí v krajině zvukových hlubin. Zatěžkané kytary dovedně tvoří masivní stěny zvuku, před kterými se přikrčíte v předtuše pádu, ale mezi nimi leží ruiny pobořených možností. Skladby jsou hodně dlouhé, ale v jejich náplni chybí hodně důležitých prvků. Mezi výraznými prvky se nachází spousta obyčejných sutin, kterými se člověk musí prokousat k něčemu dalšímu. Často jsem měl dojem, že se stroj zastaví, vypne se a celé to skončí bez rozuzlení. Nový úder do strun zapůsobí jako první nádech života, který po pár sekundách zase končí. V tomto nastavení se čas táhne jako sopel a pozornost upadá. Rád bych vytáhnul silné karty a upozornil na jejich hodnotu. Ony tam jsou, ale těžko se vytahují ze sáhodlouhých minut hudebního hluku. Každý si na ně musí počkat, ale takový poslech ztrácí smysl.  

 

Z celé desky mám pocity prodlužovaného utrpení, kterému chybí směr a oproti minulým deskám jde o dost zásadní změnu. Významnou roli v tom bude určitě hrát to, že Dana se dala dohromady s Timem Wyskidou a jejich společná práce tak logicky vypadá dost jinak než ta dřívější, na kterou jsme byli zvyklí. Současně i vydavatelství Debemur Morti má k jejich nynější formě blíž než kdysi. Musíme to tedy brát jako novou kapitolu v životě Insect Ark, ale já zatím nejsem přesvědčen, že to bude ta silnější.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky