Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ivar Bjørnson & Einar Selvik - Hugsjá

Ivar Bjørnson & Einar SelvikHugsjá

Victimer20.7.2018
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / phone / minivěž
VERDIKT: Druhé společné album pánů Bjørnsona a Selvika má svým charakterem mnohem blíže k projektu Wardruna aneb bez ostrých kytar a s dominujícím folklórním prostředím za dalším dobrodružstvím.

Bylo by dobré vysvětlit drobné nedorozumění, nebo změnu názvu. Zřejmě nebudu sám, kdo se domníval, že Skuggsjá je nově vzniklým hudebním organismem, kapelou, ve které si dali dostaveníčko dva přátelé, aby spojili světy Enslaved a Wardruna v jeden a vzali mnoho let proveřované folk-metalové spojení do svých rukou. Ale ono je to s tím názvem trošku jinak. A kdo ví, jak k tomu v době jeho vzniku přistupovali sami autoři, ač bych je jen nerad obviňoval, že v tom sami ještě donedávna neměli jasno. Věc se má tak, že poté co vyšlo nové album Hugsjá zastřešené jmény Bjørnson & Selvik, bylo tak nějak logické, že projekt Skuggsjá nemá formu kapely, nýbrž debutového alba, na které volně navazuje před pár měsíci vydaný druhý díl. No, a ani to nebolelo. Malá nejasnost je vysvětlena, pojďme bez rozpaků postoupit o krok dál.


Hugsjá je albem, které lze od prvotiny velmi snadno odlišit. Je sice podobně mýtické, temné a celým svým nitrem ponořené do severské mytologie, ovšem jeho kontury jsou o poznání jemnější. Nejedná se vyloženě o střet black metalu a folklóru, ale o výhradně dominující druhou položku, která šla do popředí a metalu je místo zdatného následovníka tentokrát upřeno. Až potom, jako dokres tváře Hugsjá, hledejme křehce vedené rockové či elektronické nuance a další (minoritně pojaté) doprovodné prvky. Jsou to totiž ony, kdo folklórně pojaté album doprovází.

 

 

V tomto bodě bych rád vzpomněl Ivarův projekt Bardspec, ve kterém si vyzkoušel (a vedl si vážně dobře) spojení lehké elektroniky s éterickým rockem, takže broušení ostrých hran má po této stránce za sebou. Pokud zajdeme do detailů, je to právě podobné pojetí jakým dispononoval Bardspec, jenž se do celkové tváře Hugsjá promítá. Jako doporovod, tichý proud, který se nerušeně vlévá do moře, na jehož vlnách a mýtických výpravách ční vikingská loď Hugsjá. A jsou to právě ty momenty alba, kde slyším Ivarův příspěvek v Einarově světě tradic a různorodých nástrojů, které mám raději, než "holé folkování". Stejně tomu bylo i na prvním albu a jinak to v mém chápání folkové hudby ani být nemůže. Chci tam mít spodek. Nemusí být hutný a dominující, ale chci ho tam. Proto za vrchol desky považuji skladby jako Nattseglar nebo Oska. Skladby, které svým rytmičtějším a experimentálnějším pojetím posílají album do hlubších vod pro odvážnější plavce. Na folk jako takový jsem ale nezanevřel, navíc, když ho má ve své moci mistr Selvik.


Moc se mi líbí, že Einar jak dávný vypravěč dbá na dobře odměřenou dávku temnoty a napínavé atmosféričnosti a nedělá tak z Hugsjá pouhé přehrávání folkových balad ke klidné plavbě po moři a pití piva. Naopak, již na Skuggsjá bylo zřejmé, že spojení Bjørnson & Selvik jde do hloubky, nehoní si triko na folklórních tradicích, ale zajímá je zvuk, jeho detaily a možné posloupnosti. Tahle profesionální forma přístupu platí i pro druhé společné album, i když skutečná poutavost je v porovnání s předchozích dílem o poznání nižší. Má to co dělat s uvolněním více prostoru pro ryze folkovou tvář, kdy logicky ubylo možností jak namíchat výraznější koktejl severských přísad, které se tak v současném stavu rozdělení úloh spokojí s menším ovlivněním z druhé (čti rockové) strany. Pořád se však pohybuje ve sférách vysokého nadstandardu, to jen aby nevznikl dojem, že je Hugsjá nezajímavým, či dokonce zbytečným albem. To samozřejmě není.


Síla podmanivosti a překvapivosti šla dolů, neboť Skuggsjá v plné kráse předvedla různé varianty, jak naplnit spojení s typickými prvky pro Enslaved a Wardruna a nového alba se tohle rozevřenější spojení už netýká. Hugsjá zní klasičtěji svou orientací ve folklórním světě mýtických hymen, ale pořád je vedena rukou znalců natolik citlivě, že se člověk znovu dostane do prostředí, ze kterého se mu příliš nechce, neb je lapen v sítích hrdých rybářů a jejich historek natolik důvěrně, že nehnutě poslouchá neschopen úhybných manévrů zpět do reality. Můj vztah k druhé společné práci pánů Bjørnsona a Selvika není tak intenzivní jako v prvním případě, přesto jsem naladěn na podobnou vlnu a poslechy jako takové jsou příjemným zpestřením obyčejných dní, což je vůbec to nejdůležitější. Kvalita je nadále na straně autorů, byť bez momentu většího překvapení a stranou od až nekriticky přijímaného debutu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky