Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Keep Of Kalessin - Katharsis

Keep Of KalessinKatharsis

Symptom30.8.2023
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Minor
VERDIKT: Experti v oboru rychlých not prošli katarzí a posíleni duševní očistou se vrací zpět na scénu.

Nostalgicky vzpomínám na desku Armada (2006), která se povedla tak moc, že si ostatní spřízněné kapely poskládala jako polínka k peci, aby v té nádheře shořely na prach. Kolossus (2008) byl taky fajn. No a pak přišla deska s ospalým drakem na obalu, kterou jsem si poslechl, mnoho ve mně nezanechala a víc už jsem slyšet nepotřeboval. Katharsis tak pro mě je po mnohaleté pauze na první poslech vcelku příjemná nahrávka.

 

Ilustrovaný Obsidian C. nasadil na obálce alba hněvivý výraz, zřejmě na znamení našlapaného hudebního obsahu, což je i není pravda. Je fakt, že skladby obsahují více, než by se na první pohled mohlo zdát. Přesná, rychlá a technicky náročná hra je cosi jako výchozí nastavení norského trojlístku. Rozhodující ovšem je, co s těmito atributy uděláte.

 

Tipuju, že při poslechu na slepo nebude mít posluchač problém kapelu identifikovat. Keep Of Kalessin jsou žánr sami o sobě a celkové vyznění jasně odkazuje k typické melodičnosti Obsidianova notového listu. Výše jmenované desky definují kapelu jako extrémně metalovou, hrající výrazně melodický až pompézní black-metal moderního střihu. Riffy i beaty jdou do pointy a tvrdě na bránu.

 

Se vzrůstajícím počtem poslechů se desce trochu otupují hrany a člověk si všímá, že zas až taková paráda to teda není. Občas mě přemáhal pocit, jestli do skladeb náhodou neprosakují přeslechy sborů švédských Therion. Ještě častěji jsem přemýšlel, neposlouchám-li nějakou méně známou nahrávku od Dimmu Borgir.

 

Častá a nápadná podobnost s kolegy od fochu rozhodně ničemu nepomáhá. Pochopitelná potřeba progresivity má pachuť zvláštní power-metalové zábavy a dílo dokonává slavnostní sólová kytara na způsob fanfáry před příchodem krále. Dříve přehledné, úderné a vokálem vyšperkované skladby jsou dnes přespříliš vyumělkované. Nechtan střídající Vyla za bubny je bez komentáře, všechno šlape. Obsidian C. za mikrofonem sice neselhává, ale jeho výkon je s Thebonem nesouměřitelný.

 

Na tomto místě své pozemské kecy raději zakončím, než upadnu do boomerských nářků, že dřív bylo líp. Osmiletá odmlka od poslední studiové nahrávky kapelu bohužel nenatlakovala múzou do maxima. Novinka Katharsis není prošlý polotovar a je potřeba ocenit řemeslnou část této aktuální hudební vize. Do pomyslných pěti hvězdiček mi však schází větší dávka umělecké části a bohužel musím říct, že tento blackový newspeak ke mně příliš nepromlouvá.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Antony / 30.5.23 18:48

Recenze je napsána tak, že se z velké části shoduje s mými pocity. Super! Osobně album hodnotím na 100%, pořídil jsem si vinylovou limitku od Doomentia Recods a řadím je mezi TOP 2023. Desku s ohromným požitkem poslouchám tak, jak je na LP. Žádné přesouvání "VERDIKT22_neplatí nic" na začátek. Právě poslední uhrančivý a bolestný song dá následujícímu tichu vyznít. Ta deska se musí dodýchat. FORGOTTEN SILENCE dokázali vytvořit muziku nejvyšší úrovně, za což jim patří můj dík a obdiv. Jelikož v bookletu není otisknuta rusky promlouvaná pasáž a jazykem Mordoru vládnu, s dovolením ji zde uvádím i s překladem: Ты уже сегодня смотрел в окно? Нет? На улице очень жарко.. очень жарко.. Это ж кошмар.. Ключ у тебя есть? Давай, скажи, как часто ты входишь в эту квартиру? Каждый день.. ну серьезно, каждый день? Нет, это непонятно, потому что.. я тебе просто не верю. Почему ты так улыбаешься? Ага.. нет, я не хочу, чтобы ты меня видел в таком состоянии, потому что я.. мне стыдно. Помнишь? Помнишь в прошлый раз я просто боялась.. да.. да, я боялась! Я боялась.. я не хочу, чтобы меня видел в таком состоянии. Пожалуйста, уходи. Уходи, пожалуйста. Нет.. уже навсегда, не хочу тебя, уходи, пожалуйста! Десять, девять, восемь, семь, шесть, пять, четыре, три, два, один. Nоль! Už ses dneska podíval z okna? Ne? Venku je hrozné vedro.. hrozné vedro.. Je to děs. Klíč máš? Tak, řekni, jak často chodíš do tohohle bytu? Každý den.. vážně, každý den? Ne, není to jasné, protože.. já ti prostě nevěřím. Proč se tak usmíváš? Jo.. ne, nechci, abys mě takhle viděl, protože jsem.. cítím se trapně. Pamatuješ? Pamatuješ, jak jsem se minule bála.. ano.. ano, bála jsem se! Bála jsem se.. nechci, abys mě takhle viděl. Prosím, jdi pryč. Jdi pryč, prosím. Ne.. už napořád, nechci tě, prosím už jdi! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva. jedna. Nic!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Lord Owl / 4.9.23 18:17odpovědět

Jako bývalý fanda kapely, když si pustím origo jejich prvotinu, nebo další desky až po Armadu, tak ten původní feeling a drtivost titulů je dávno za kopečkama. Jako progress klidně ale odcamcaď pocamcaď. Prostě to s čím přišli zezačátku bylo poměrně v rámci škatulky neotřelé a chytlo mě to. Díky tomu nebyli už tenkrát "jedni z mnoha", což se dnes říct nedá.

Ruadek / 30.8.23 20:15odpovědět

Nelíbilo. Ta kapela už pro mě ztratila zbytek posledního kreditu. Jak jsem měl rád Kolossus a Armadu, tohle už prostě není ono. Je to jako vzpomínka kapely na časy dřívější, kde už nedokáží na nic navízat a být jakkoli originální. Škoda především instrumentálně výborných muzikantů, Obsidian C má prostě na víc. O to víc si vážím Khonsu.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky