Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Khanate - To Be Cruel

KhanateTo Be Cruel

Bhut20.9.2023
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Tvůrci testují hudbu na lidech. Je to vlastně ještě hudba? Podobné otázky si budeme klást celou dobu.

Když je chuť na kafe, chvíli po lekci karate a zpěvu kastráte, lehněte si na kanape a pusťte si Khanate. Jojo, srandičky… přejdou až si to fakt pustíte. Album To Be Cruel je totiž hlubinná tryzna nitra všech duší, co se do uší vrtá jak nemilosrdný hmyz. Takže až uvidíte někde lézt škvora, vzpomeňte si na to, proč se mu někdy přezdívá uchavec… a fakt nemyslím škwora s dvojitým w, protože to je taky uchavec/parazit, co v daném ústrojí páchá škody.

 

Americká saň Khanate funguje již přes dvacet let, přičemž aktuální deska je jejich čtvrtá řadovka, kterou doplňuje čtvero živáků (to má fakt málokdo) a ještě nějaké drobotiny. Už prvním eponymním albem z roku 2001 se zapsali po bok těžkopádných kapel s nesnadno uchopitelným obrázkem na obalu. Ten nynější může být na některých internetech dokonce i cenzurován (fakt jsem viděl hlášku, že 18+, kde upřímně nechápu důvody, a tak trochu se děsím fantazie daného cenzora). Asi je to drsný obrázek, ale myslím, že jen ve své polici doma najdu explicitnější laskominy. Možná nebude od věci se od obrázku trochu odrazit. Působí na vás znepokojivě? Nevíte, co si o tom myslet? Je to detailní fotografie otevřené rány na těle? Je to mikroskopický snímek? Je to letecký snímek podivné krajiny opatřený husťáckým filtrem? Nebo je to jen blbost? Odpovězte si každý podle svého svědomí a míry strachu. Ještě se k tomu koukněte na videoklip, který se nese ve stejném duchu. Třeba to pomůže… nebo taky ne.

 

 

Podobné otázky může vyvolat i hudba, která se z desky táhne. Je to pořád ještě metal? Je to pořád něco, čemu můžeme říkat písničky? Snad nám na to odpoví samotný žánr: drone / doom. A taky ještě asi napomůže vydavatelství: Sacred Bones Records, pod kterým se krčí taková jména jako Thou, The Body, nebo Boris, což by vám mohlo taky trochu identifikovat vesmír, ve kterém plujeme. Ještě nebude od věci si říct, že kytaristou je Stephen O’Malley, kterého známe ze Sunn O))). Nebo že další členové dělají muziku, kterou už ani Metal-archives neeviduje, jelikož šlo o fakt přísný drone / ambient až noise. Prostě samá tíseň, neotřelá práce s náladou a ničení ideálů o krásném světě.

 

Napětí je hlavním pojmem, který se tu celou dobu opírá do všech aspektů jednotlivých skladeb (celkem tří, kdy se všechny motají kolem délky dvaceti minut). Pořád očekáváte, že se to nějak rozjede, rozehraje, promění v nějak jinak decimující salvu a že to těžkopádné loudění zvuků ze svých nástrojů bude mít nějaký širší význam, a že je třeba některý hráč konečně použije tak, jak je používá většina hudebníků. Nic takového. Všechno se dlouze roztahává a napětí tak roste a stává se čím dál víc hrozivější a nepříjemnější. Když k tomu připočteme nepříčetný vokál, který řve bolestí a je z něj cítit, že majiteli hrdla asi není dvakrát dobře, tak máme opravdu, ale opravdu složitý výsledek, který nebude snadné přijmout. Já jsem první poslech prostě nedal celý. Ale něco mě na tom zvráceně lákalo. No a ten dosud poslední poslech jsem si už vyloženě užíval a křečovitě svíral prsty na rukou, jaká, že je to síla.

 

Pokud vám nekonečné chvění strun a hluché bušení v tempu na kafe do bicích nic neříká – neřekne vám nic ani Khanate. Objevíte-li v sobě špetku úchylnosti, že tohle má šmak a bolest zpěvákova snažení je obdivuhodná – tak vás kapela sváže k sobě. Má to totiž v sobě obrovskou energii, která tam pod povrchem vře a všichni zúčastnění ji úspěšně dusí a labužnicky přitom trpí. Takovým požitkářem se pak stává i sám posluchač a jsem si jist, že pohled na něj při poslechu něčeho takového bude velmi, velmi znepokojivý.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky