|
|
||||||||||

O kapele Klone už se na našich stránkách mluvilo. Kolega svého času zaostřil pohled na jejich poslední řadovku Here Comes The Sun z roku 2015. Už tehdy jsem cítil, že velcí kamarádi z nás nebudou, celé se to jaksi lepilo, sladkobolné melodie vyvolávaly z hrobů staré prohry a rány, na které jsem dokázal úspěšně zapomenout.
A teď tu sedím s jejich novou deskou, která může být ještě zhoubnější. Jde o unplugged album, které kapela nahrála živě v Theatre de La Coupe d´Or de Rochefort. Jeho náplní je průřez posledními dvěma řadovými alby, tedy zmíněným Here Comes The Sun a o tři roky starším The Dreamer´s Hideaway.
Ne vše se hodí odpojit od elektřiny, vypadlé jističe můžou dost uškodit a nemyslím jen zkažené maso v mrazáku. Právě Klone jsou toho příkladem. Dle mého názoru se tímto způsobem jejich mdlá hudba rozředila nad únosnou míru. V elektrifikované verzi mají jejich vesměs klidné a zvolna plynoucí skladby jakýs takýs drajv, nástroje mají jistou energii schopnou udržet pozornost a má to určitý šmrnc. V akustickém provedení se všechny malé výhody ztrácí, nepříliš výrazné barvy ještě vyblednou a skromné kouzlo je pryč. Ze všeho zbyl jen silný zpěvák, na kterém celý experiment stojí a zbytek je pouze nudný doprovod, který to nějak odbrnká. Síla ukrytá v melodiích se neztratila, ale umírněné, slaboduché aranže jim neprospívají. Jde o hodně slabý řeďák klasické nahrávky.
Naprostým zklamáním je pak pro mě předělávka People Are People od Depeche Mode. Jde o skvělý příklad toho jak jde zkazit originál. Skladba je stejně unylá jako ty autorské a nenabízí žádný nový pohled na skutečnost, že lidi jsou zkrátka lidi. Nahrávce mohla pomoci účast hostující hráčky na akordeon, perkuse a piáno Armelle Dousset. Umím si představit, že zvuk akordeonu by to celé mohl někam posunout. A opravdu, v těch vzácných momentech, kde se harmonika chopí šance v tichém rozjímání, se mi posune rafička na pomyslném barometru zájmu. Kamenem úrazu je to, že se skoro nedostává ke slovu a její role je tak titěrná, až smrdí zbytečností.
Těžko se mi píše na něco, co mám problém vůbec doposlouchat do konce. Nuda a nic než nuda. Řadovky rozmělněné k nepoznání.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Pelagic Records
Vydáno:Únor 2017
Žánr:acoustic rock
Florent Marcadet - bicí
Guillaume Bernard - kytara
Jean Etienne Maillard - basa
Aldrick Guadagnino - kytara
Yann Ligner - zpěv
1. Immersion
2. Grim Dance
3. People Are People
4.The Silent Field Of Slaves
5. Nebulous
6. Gone Up In Flames
7. Into The Void
8. Fog
9. Come Undone
10. Rocket Smoke
11. Summertime

Klone
Here Comes the Sun

Underwater Sleep Orchestra
Insomnolence

Entombed A.D.
Back To The Front

Kjeld
Skym

A Different Cloud
Skogslott

XIII. Století
Ztraceni V Karpatech

Continuum of Xul
Falling into Damnation (EP)

Steven Wilson
The Harmony Codex

Reefer Madness
EP No. 1 (EP)

Martin Gore
MG

Mallephyr
Womb Of Worms
Jako další headliner MetalGate Czech Death Festu 2027 se ke Kataklysm přidávají Asphyx. Sestava posiluje též o spirituální black metal Ruïm a Švédy De...
17.11.2026Norští Voidspire vystupují ze stínů s albem The Endless Lost - debutem, který nabízí hluboký, jeskynní death metal. Deska vychází 22. ledna skrze Ever...
17.11.2026Domácí emo / post-hardcore kapela venēra vydává 20. listopadu EPko Skočit se bojím. Nahrávku si boys smíchali sami, o mastering se postaral Alan Douch...
16.11.2026Rok se s rokem sešel a jubilejní pátý ročník tradičního festivalu Heathen Alliance, zaměřeného na melodičtější metalové žánry, se vrací na místo činu....
14.11.202612. ročník volyňského Enter The Eternal Fire Festu, který se koná ve dnech 23.–24. 7. 2027, má připravenou kompletní soupisku.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.