|
|
||||||||||

Jste-li příznivci kapel Ravelin 7, Thema eleven, GNU či v této době hibernujících Esazlesa, zbystřete. A pokud nejste, je načase s tím něco dělat.
Le Bain de Maid se řadí k služebně mladším spolkům, stejně jako poslední kapela zmíněná v úvodu. Právě jejich hudba mě při poslechu debutní desky „Mlčím, zapomínám“ napadla jako první a není to dáno jen tím, že obě kapely bydlí stejně daleko od Brna. Jistá podoba mi zvonila v uších od počátku, i když s nabývajícím počtem poslechů LBdM nesměle vystoupili z prvotního stínu a začali fungovat když už ne zcela osobitě, tak alespoň poznatelně a upřímně. Vyhnu se disputaci na téma, jestli je jejich hudba víc emo core nebo post rock, nebo něco úplně jiného; poslechněte a sami si zalistujte učebnicemi hudební výchovy.
Od předchozího demáče prošla nirvánovská sestava jednou změnou a namísto odejité bubenice se usadil Buchtass ze spřízněných Mossambic. Tím sice utrpěla krása kapely a narostl průměrný věk jejích členů, ale zkušeností určitě přibylo a na výsledku je to znát. Rovnou tak zapomeňte na tápající bend, který si před koncertem dává dva panáky na kuráž, a pokud se pije, tak jen kvůli chuti.
Pevný postoj v teniskách je znát především na kompoziční práci, jejíž plody v podobě až desetiminutových skladeb překvapují v nejednom momentu alba, stejně jako přirozeně fungující skládačka motivů různých barev a velikostí. Velmi povedeně působí práce s atmosférou desky, dynamické řazení pasáží intenzivních a zklidňujících funguje, kvapíkové části nenápadně ale funkčně tažené Buchtassovým bubnováním jsou střídány jemným trylkováním kytary (první polovina „16“) a zaposlouchat se není vůbec náročné. S dobrým výsledkem je využita i gradace, konec třetí „17“ tlačí na představivost posluchače neuvěřitelně a při současném vstřebávání textů se z toho může našinci zatočit hlava. Vrcholem tracklistu je již zmíněná „16“ a to nejen díky své ukrutné délce a využitím všech výše zmíněných fíglů. Tahle skladba prostě funguje jak má a kromě – svým provedením – mírně naivní mluvené vsuvky v druhé části jde o výbornou a intenzivní skladbu.
Album samotné je z velké části instrumentální záležitost založená na kytaře a možná odtud to post rockové stigma. Zajímavé je sledovat, jak si kluci poradili s aranžemi pro jednu kytaru, protože co si budeme říkat, většina těchhle kytarovek funguje se dvěma a někdy i třemi kytarami a tak vám produkce LBdM možná přijde taková ostrouhaná a jednoduchá. Tomuhle dojmu napomáhá i zvuk, ze kterého je cítit lo-fi a underground jak měsíc starej sejra, a především mix, kterému se moc nepodařilo propojit všechny nástroje do funkčního celku. Poslouchat tuhle desku je jak jíst právě uvařený guláš, který potřebuje ještě den dva ležet v chládku. Občas se tak stane, že basa chvíli duní jak o život a pak kamsi vypadne a zvuk funguje od středů výš. Přirovnání ke garážovkám dnes není úplně mimo a to nemyslím až tak špatně.
Výtky mám tři, slovy t ř i. Standardně jde o natlakování zvuku a špatně udělaný mix v čele s baskytarou, jejíž tóny mi trhají membránu reproduktoru, a pak o celkem okleštěnou digipakovou edici CDčka, která mohla být pojata přece jen bohatěji co do grafiky i množství papíru (jen ne prosím žádná sponzorská loga místních řeznictví a prodejen zahradních potřeb). Třetím projevem mého ega je zmíněná žánrová podobnost s dalšími spolky, což je ale v kontextu dnešní doby problém relativní a pro mnohé hltače téhle produkce minoritní. Jinak ale fajn, mám rád promo alba, po kterých si nemusím brát na dva dny dovolenou.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D. / 4.2.13 19:22odpovědět
Rosťa - no ne, Buchtass je taky moc pěknej :) to jsem tomu dal...
-rosťa- / 4.2.13 16:30odpovědět
Krása kapely utrpěla? Tím, chceš říct, že Buchtass je nějaká šereda nebo co? :D :D
Michal Z / 3.2.13 14:25odpovědět
Povedené album, na debut slušné. Jedna kytara v tomto stylovém zákoutí mi přichází vhod a není to až taková ponorka, naopak se mi hudba lépě "čte" a vychutnává. Le Bain de Maid je pro mě nová tvář, která vytlačí z pozornosti nejedno strnulé domácí těleso. Kdyby byl vinyl k mání v podobné kvalitě spřízněných ILLILL, táhnu kešénku na prkénko. Je sic pravda že za světem pokulháváme o nějaký ten sviňský rok, ale to nikoho asi nepřekvapí...
Dan / 2.2.13 15:30odpovědět
Do LMdb se musí člověk zaposlouchat, chvíli to trvá, ale kdž to přejde, tak je to zážitek a další poslech je lepší a lepší
Label:Venus Flag records
Vydáno:Říjen 2012
Žánr:emo core / post rock
Kosi - kytara, zpěv
Buchtass - bicí
Rosťa - basa
1. 18
2. 16
3. 17
4. 15
5. 19
6. 12 (bonus)

Le Bain de Maid
Na konci

Le Bain de Maid
split

Le Bain de Maid
V hudbě je dovoleno vše, neplatí tu žádné měl bys, musíš, nesmíš.

Zapomenuté tour 2013
21.3.13, Brno, klub Boro

Pensées Nocturnes
Grotesque

Porenut
Výstup k svätej Kunde

The Monolith Deathcult
The Demon Who Makes Trophies Of Men

něco něco
Třetí

Dragged Into Sunlight / Gnaw Their Tongues
NV

At the Altar of the Horned God
Through Doors of Moonlight

Mefitic
Woes Of Mortal Devotion
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.