Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Lifelover - Sjukdom

LifeloverSjukdom

Bhut28.4.2011
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Velmi kvalitní počin předních představitelů žánru nazývaného depressive suicidal black metal. Lifelover zde předvedli to nejlepší, co umějí a vytáhli veškerá svá esa. Zvuk je čistý a příjemný, ovšem až na bicí, které zní značně uměle a nepřizpůsobivě. Hudba jest dokonalá, melodie strhující a atmosféra, že by se dala krájet. Kvalitní dílko.

Švédští depresivní Lifelover se po třech letech rozhodli vydat další dlouhorající počin. Novinka dostala název Sjukdom, což přeloženo do češtiny znamená nemoc. A název je celkem na místě. Hudba je skutečně ztrápená a nemocná. Téměř hodina chorobného poslechu a nervozity. Celkovou mučivou atmosféru pak podtrhuje i zdařilý obal desky. Ostatně všechny obaly této smečky mají, co říct a jsou velmi kvalitní. Zejména tedy obal alba Pulver, díky kterému jsem se vlastně k hudbě Lifelover dostal. Nyní však kapela vybrala obrázek zbrocený krví. V pozadí je snad šedivý kámen, či co to vlastně je. Spodek obrázku lemují větvičky omotané ostnatým drátem. Zkrátka zátiší za slovo vzaté. Nutno podotknout, že se nejedná o žádné emo motivy, jak v hudbě, tak na obalu, jelikož tento podivný životní styl by značně narušoval a zkresloval zaměření kapely Lifelover. Pravda, zpěvák se taky dost řeže a to i během koncertů. Jeho tělo a různé fotky jsou toho důkazem. Ovšem, žádný náctiletý pacholek, který jen z rozívenosti neví co by, se nemůže s tímto člověkem srovnávat. 

 

Z hudby téhle bandy vždycky dýchala a nadále dýchá deprese, dekadence a celkový smutek. Nehodlám zde spekulovat o tom, do jaké míry je kapela něčím stižena a do jaké míry se jedná jen o divadlo k nalákání pozornosti. K tomu mám nedostatek podkladů. Jisté však je to, že hudba je to geniální a dokonale procítěná. Každý detail, každá vteřina je perfektně vybroušená. Mnohdy staví na kontrastu smutku a veselí. Momenty, které uzavírají většinu písní jsou toho důkazem. Na mysli mám, když ke konci ztrápeného songu nastoupí nějaká cizí nahrávka nějaké lidové veselé písně apod. I tyto prvky patří k rukopisu Lifelover. Se všemi těmito znaky se setkáváme i u nového alba Sjukdom. Asi nejvhodnější přirovnání by bylo k desce Pulver. Kompozičně mají tyto dvě alba mnoho společného. Ale... Toto věčné a mnohdy nenáviděné slůvko musím bohužel použít i teď. Nemohu si nerýpnout do zvuku desky. Konkrétně se jedná o bicí nástroje. Jejich zvuk je příliš umělý, krkolomný a těžko stravitelný. Poněkud těžko se pak posluchač přizpůsobuje poslechu. Na druhou stranu, není to nic tak příliš zlého a po nějakém čase si uši zvyknou. Naopak o proti tomu bych vyzdvihl zvuk elektrických kytar. Nyní mají hutnější, drsnější a metalovější zvuk. Tento sound pak řádně přitvrzuje celkový dojem z desky. 

 

Hudba samotná pak nese klasické znaky, kterými se můžou Lifelover pyšnit. Převážně středně rychlé tempo, které je střídáno rychlejším divokými nájezdy a melancholickým až depresivním uvolněním. Občas zazní piano, které dodá hudbě ten správný punc. Zpěvákův hlas je ryze nemocnou záležitostí. Od tichého šepotu, přes hrubší vokál až k depresivnímu skřehotání. Melodie jsou výborné a nesou se v zajímavém kontrastu zoufalství a naděje. Veselosti a trápení. Jedná se tedy o dosti jedinečné a originální dílo. Když posluchač protrpí celý poslech alba, projde zajímavou duševní proměnou. Při poslechu na něj dýchá zmar a zoufalství, mnohdy doplněn pocity naděje. Celkově se posluchač ocitá v osidlech depresivních myšlenek a značné nervozity. Naproti tomu jsou místa, kdy agresivita vyvře na povrch. Po poslechu si pak řeknete, že to nebylo zas tak hrozné, ale k dalšímu poslechu budete přistupovat opatrněji.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky