Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Lišaj - Mezina

LišajMezina

Victimer7.8.2018
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Ticho je zvrásněné krajinou i zvuky, které nejde pustit z hlavy. Nová downtempová pohoda Lišaj zaparkovala v Nízkém Jeseníku.

S Mikulášem a o Lišaj jsme si už v rámci Echoes povídali. Jak formou recenze, tak v rozhovoru. A taky poctivě poslouchali předchozí nahrávku Szara. Já z pozice posluchače, kterému je podobně laděné minimalistické dílko vždycky po chuti a kterému se dobře přemítá ve společnosti lehkých ozvěn elektroniky. Je to tak trochu o hledání, spojování různých zvuků s konkrétními místy nebo o rozeznávání jednotlivých zvuků a řazení do kategorie živých organismů či strojů. Může to být zábava, tomu věřte. A taky je to o odpočinku, o tom soustředěném. Na Szara jsme se dotkli Baltu a tohle spojení jsem vnímal jako nadějné, svým způsobem ojedinělé a křehce inspirativní. Díky nové nahrávce Mezina jsme zas o společný krok dál a řekl bych i blíž. Ono se to nakonec samo nabízí a hned vysvětlím proč.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/li%C5%A1aj%20harta.jpg

 

Mezina je vesnice nedaleko Bruntálu a kousek pod ní je zase přehrada Harta. A na druhé straně přehrady je docela snadno viditelná obec Roudno. Teď v rychlosti proleťte názvy skladeb, klidně si proleťte i mapy.cz a je víceméně jasno. Už víme, kde jsme. Tento kraj zkrátka v Mikulášovi zanechal nějaké stopy. Uložené poznámky v paměti a zvukové útržky, na které se tyhle poznámky nabalují. Bylo jich rozhodně dost na to, aby vznikla celá jedna nahrávka. Mezina, Roudno a Slezská Harta jsou navíc místa, kam jezdím rád a často i já, takže se mi náramně hodí do krámu o nich psát. Ale o mé psaní tu naštěstí nejde.

 

Mikuláš dal dohromady novou koláž zvuků a hlasů, aby znovu vdechl život překrývanému šepotu v kombinaci s hluky a ve tmě světélkující mystikou lesa. Aby spojil v jeden celek prvky downtempového ambientu a rapu se spoustou dalších vjemů a osobních zpovědí. Po hudební stránce je to docela dobrá hra na schovku, pokud nejste s takto orientovanou produkcí příliš často ve styku a řekl bych, že dost tajemnosti a různorodých domněnek zbylo i na ty, kterým stojí za to se tímto směrem vydat častěji. Hlas, který potom tichý hluk z Bruntálska doprovází je na bázi rapu či deklamace. Ztišené, neagresivní, podkreslující.

 

 

Aby bylo v mlze Lišaj ještě o něco jasněji, zkusím hudbu pojmenovat jako střet zvuků přírody se zvuky civilizace, města. Nebo klidně jako setkání přírodní autenticity se stroji, v tomto případě moderními vymoženostmi, díky kterým se podařilo vše zachytit a dostat do finální podoby. Hudbu Lišaj lze vnímat jako poletující hmyz stejně dobře jako dozvuky vzdálené fabriky, která přes den není slyšet, ale v noci její ozvěny dojdou až k místu, odkud lze vleže nad Mezinou dobře a dlouze pozorovat noční oblohu. Nechat se unášet, vstřebávat detaily a meditovat.

 

Mezina je především relaxace, ať už se na to dívám různým pohledem. Během titulní skladby, ve které zahostuje Sweeps 04 jsme nejblíž ambient/industriální kapse, která se nahrávce lehce vymyká a posílá ji od přírody blíž k městu, ale jinak je to čisté snění a pohyb po vrstevnicích sopečného původu. A schválně... jaký je vlastně rozdíl mezi zvukem deště na konci skladby Roudno a jaký je ten industriálně chladný, který by měl pohánět skladbu před ní? Vždyť jsou tady spolu, kousek od sebe. Ten pověstný kousek je v tom všem kolem a Mezina se to snaží spojovat. A já myslím, že to dělá dobře.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky