Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Llyr - Wings

LlyrWings

Bhut30.10.2023
Zdroj: CD //#MDM-XLII
Posloucháno na: Denon DRA 625, Denon DCD 625-II, Grundig Box 660a
VERDIKT: Alba jako Wings jsou krásnou sondou a ukázkou toho, že pořád dokážou vznikat skvělé nahrávky, jejichž slepou dataci by člověk klidně zařadil do dob, na kterou nálady písní citlivě sahají. Je to šetrný přednes prastaré básně ústy pamětníků, ale komu je recitace určena?

Poslední dobou si nějak víc všímám toho, že se oprašují jména kapel, která už mnozí považují klidně za mrtvá. Je úplně jedno, jestli banda koncertuje nebo členové působí v jiných uskupeních, ale když dojde na vydání řadového alba, jedná se o bod a čárku, která se zapisuje do archivů. Jedním z pojmů, který znovu rozechvívá diskuze a přehrávače, je skupina Llyr. Ta na svět tuzemského metalu přinesla své první dílo v roce 2010 a album druhé vydává nyní, čili v roce 2023. Nebudeme pátrat, kdo kde hrál, kdo kam zmizel a vůbec proč nastalo prakticky třináctileté ticho. Budeme se věnovat rovnou nové nahrávce, které byl dán název Wings.

 

Nejsem si jistý, zda bych k pořízení CD do sbírky chvátal, kdyby za albem nestálo vydavatelství Magick Disk Musick, jehož katalog si poctivě kompletuji a proto neřeším, co je daná kapela zač. Jde o to, že Llyr jsem sice svého času zaregistroval, ale poslech debutu se neodrazil v touze po vlastnictví. Tempem doom metalu povědomí opadlo a teprve nyní zpětně oprašuji a vlastně i znovu pročítám internetové reakce, a i vlastní vzpomínky, co že to tenkrát byli tihle Llyr zač. Personální proměny i prodleva ovšem stejně staví kapelu do situace zcela nového subjektu na scéně, ať chcete nebo ne. Takže tu máme novou tvář Llyr a jejich dílo Wings oblečené do obalu, který mi choutky k nakupování rovněž úplně nerozvibroval, což je věc osobního vkusu. Kresba na titulce, byť řemeslně úplně v normě, mi neladí, ale do kontextu celého díla zapadá smyslně, a to je moment, který si musíme odtajnit.

 

 

Klíč k pochopení podoby a vyznění celého alba autoři nabídli snadno už v průvodním promo dopise: „Nové album Wings, které držíte v rukou, jsme nahrávali během roku 2022 a zachycuje naše naladění a naši poctu metalovému žánru devadesátých let – období, ve kterém jsme vyrůstali a které nás hudebně formovalo. Přestože se definujeme jako death/doom metalová kapela, v našich skladbách je možné slyšet i přesahy k jiným žánrům.“ Tato slova hovoří zcela jasně, a tak trochu odebírají vítr z plachet autorovi recenze, aby dokázal dílo přiblížit po svém. V těch větách je totiž řečeno vše podstatné, od čeho se bude odrážet přístup a styl vnímání všech obsažených skladeb. Přesto vám své dojmy a pocity odtajním.

 

Album Wings předkládá sedm nových skladeb, které se skutečně odráží v náladách a způsobech zpracování death doomové atmosféry devadesátých let. Nejednou jsem si vzpomněl však i na novější post-mileniální tvorbu různých skupin, kde klidně mohu jmenovat skupiny jako R-E-T, Endless, Dying Passion nebo Memoria. Vyřčená jména mi připomněla určité dílčí motivy, které Llyr ve svých skladbách použili, nebo prvky, kterými jednotlivé kousky jemně opentlili. Ona je totiž náplň desky veskrze dost barevná a pestrá, navzdory její snadné poslechovosti a víceméně okamžité působnosti. Jde o to, že jakkoliv se skladby na poprvé jeví jako řekněme jednodušší melodické vály s jasným tahem na branku, tak jejich skutečná struktura disponuje rozmáchlejší sítí přediv, které se nenápadně krčí za uchu přístupnější funkčností chytlavějších pasáží. Pozornější náslechy pak odkryjí ty vrstvené nápady vokálních linek, členitost kytarových riffů a rytmickou rozmanitost utíkající od bramborčení a tupáctví.

 

 

Chrabrost písní je na úctyhodné úrovni a potěší tedy ty, kteří milují alespoň jedno z alb, které jsem vložil do rámečku kolem digipackové edice na průvodní fotografii tohoto povídání. Zvolené desky nejsou náhodné, ale přímo odkazují na podstatu alba Wings. Tu méně a tu více. Největší propojení dochází však s albem The Astral Sleep od Tiamat, jelikož na tomto díle najdeme věc Lady Temptress, kterou se Llyr rozhodli zařadit jako osmou položku uzavírající jejich nové album. Tím se smysl a kontext uzavřel.

 

Mysl mi však hlodá jedna zcela zásadní otázka, na kterou bych chtěl znát odpověď: co s tím? Ano, přiznávám, že se mi album líbí, že mám pro daný žánr svým způsobem slabost a že je mi určitá nostalgie a důstojný hold sympatický. Jenže, co s tím? Zaujme takový materiál nového posluchače narozeného po roce 2000? Zapůsobí archaičnost jako svěží vítr nebo si mladší generace budou myslet, že se tu plácáme po ramenou jako přežívající boomeři a dinosauři? Mě se ta nahrávka líbí, ale jak to mají ostatní? Co s tím v roce 2023? Osobně nevím. Potěšila mě existence něčeho takového v současnosti, určitá nostalgie a přiznám se, že jsem i prosvištěl přehrávačem ta CD, která jsem na fotku připravil. Hezký moment, kterému celkem smyslně odpovídá skladba/text Jen malý moment od Dark Gamballe. Živit se minulostí přece nechceme, chceme vnímat i tu proklínanou modernost v hudbě a chceme se jí nechat prostoupit. Alba jako Wings jsou krásnou sondou a ukázkou toho, že pořád dokážou vznikat skvělé nahrávky, jejichž slepou dataci by člověk klidně zařadil do dob, na kterou nálady písní citlivě sahají. Je to šetrný přednes prastaré básně ústy pamětníků, ale komu je recitace určena? Pamětníkům, archivářům, milovníkům historie, hipsterům nebo i mladé generaci, která neví kudy kam? Co s tím?


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky