Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
M.A.C. of Mad - Keep Music Evil

M.A.C. of MadKeep Music Evil

Victimer10.10.2025
Zdroj: wav / promo od labelu
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Maximálně natlakovaná kybernetika M.A.C. Of Mad udržuje svou hudbu zlou. A ve vší hustě nastřelené povaze sebe sama taky tvárnou.

Kybernetická formace M.A.C. Of Mad má dlouhou historii. Její samotné začátky (první EPko) jsem sice nezachytil, ale moc dobře si pamatuji dobu vydání debutu The One, který mám doma kurva měl jsem na CD, a taky vystoupení na blanenském Brutal Assaultu v roce 2000. Hudba pro pamětníky. Doba pokročila, ale co se albové nadílky této robotické brutality týká, nic moc. Druhou fošnu Badluck (ten obal pořád hodně bolí) jsem zachytil, ale už ne tak poctivě a pak už... Jak se říká, sejde z očí, sejde z mysli. Prostě tma.

 


M.A.C. Of Mad jsou ale živí a za poslední léta proměnili svůj sound, respektive víc ho elektronicky nahustili. A kytary... ony nejsou víc v pozadí, ale už to dávno není to industriálně monotónní řezivo. M.A.C. Of Mad dnes jsou násilný, maximálně napěchovaný elektronický punk / hardcore, do kterého se pořád promítá kus korodujícího industrialu. Aby se ubezpečil, že sem kdysi neodmyslitelně patřil a že je pořád vítán. Vše se děje hodně bez smilování a útočně. Bez smilování i s chudákem poslechovým gurmánem, který si potrpí na citlivý zvukový výstup. Tady si totiž potrpí úplně jinak, možná ho čeká i nějaká ta krev z uší.


Keep Music Evil je hodně nahlas a hodně drasticky. Hudebně pak hodně dusivě, syrově, ale pořád hravě a provokativně nakažlivě. Všechno zlé je pro něco zlé. Jiné výstupy, než hardcorově uřvaný vokál Jany von Habczak a komplexní elektronická masírka jedoucí v nastavení "neustoupit a ničit" na nás nečeká. Bolest je zaručena. Zaručen je ale i ten podíl zlé hitovosti, chytlavé rytmiky, která se i přes ten elektro bordel občas dostane na slunce a tváří se chvíli mile. Než je zase zadupána zpět pod zem. Parket M.A.C. Of Mad je krutě nebezpečné místo. Láká tam vlézt, láká to oddávat se té taneční brutalitě, ale je to jen na tu půlhodinku, co trvá deska. A za následky si může každý sám.


Já to beru z pohledu zaprděného, kdesi v minulosti zapomenutého neználka. Jsem rád, že to v M.A.C Of Mad pořád probíjí a kope, a zní to pořád sympaticky. Možná mi ta doba minulá z toho stejně zaprděného důvodu přijde bližší, než ta hustě elektronická přítomnost, ale nevzdávám to. Tahle grupka to v sobě pořád má a ta hrubá tyrana ztrápeného tance má svou sílu. Zvuk je bolest, jeho proměny bodají do uší, a tak je to správně. Jo, M.A.C. Of Mad jsou hlavně zvukové zlo.

 


Ale proměnlivé a ve vší hustotě ohebné. Keep Music Evil je stereotypní jenom svým tlakem. Ten nepolevuje ani sekundu. Jinak je to vyloženě energická mrda plná rytmů a beatů, kdy se vydáváme různými směry napříč tvrdou elektronikou. S hardcorem, punkem, metalem, technem, industrialem, vším možným, co jde nacpat pod pokličku a tu pak nechat střelit do ksichtu strávníka. Ahoj, čau, tady to máš přímo horkým mezi bulvy. Začátky jsem měl s trochou nedůvěry, konce už jsou v těch správných rytmech a kolejích. Teda snad. Porostlo to až k malé závislosti. Prostě se nemám rád. Good evil job.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

-k- / 26.3.20 13:11

Nová SEPULTURA není na jeden, dva nebo tři poslechy. Je to fakt album na prokousání se, ale myslím že se potom posluchači odmění mírou vrchovatou. Poslední tři alba Kisserovců mi dělají velikou radost. Nestojí na místě, nepláčou nad minulostí a stojí si za svou filozofií že hudbu (thrash) je třeba posouvat, protože to jde. Porovnejme to se stagnujícími SLAYER nebo i částečně KREATOR. Orchestrace jsou myslím tak akorát a ještě stále nevadí. A jsou nečekané, ostatně jako spousta momentů na tomto albu. Udělat podobné album chce setsakra odvahu! A odvaha se cení. Greenův vokál už má ksicht, Casagrande je naprostá špička ve svém oboru a to, co provádí Kisser nesvede žádný thrashový kytarista napříč scénou - a to jsem při smyslech. Tohle odvážné album je prostě pro odvážné, pro ty co se nevzdají po jednom poslechu...... Nejobyčejnější je na tomto albu jeho obal :-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

pan Kašička / 10.10.25 14:37odpovědět

Dost mi to připomíná Alec Empire nebo Youth Code, díky těm elektroritmům a ženskému zpěvu. Rodný za klapkama to dost pozvednul. Příjemný překvapení!

Victimer / 11.10.25 11:00odpovědět

Tak dlouho jsem šteloval, jak lehce zmínit Rodnýho, až tam není... Youth Code jsem si pouštěl, je to podobný. Ale za mě M.A.C. Of Mad lepší.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky