Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mallephyr - Womb Of Worms

MallephyrWomb Of Worms

Bhut22.12.2018
Zdroj: CD //#SAT209 / MRP.021
Posloucháno na: Denon DRA 625, Denon DCD 625-II, Grundig Box 660a
VERDIKT: Mallephyr se derou do popředí tuzemského death/blacku náležitě ostře. Natočili výrazné album plné bohatých kompozic a vynikajících aranží. Silná a kvalitní nahrávka.

Zdá se, že letošní rok celkem přál tuzemskému black metalu. Ostatně i tomu světovému, ke kterému se čile připojují i naše kapely, které to berou za správný konec. Veličina jménem Mallephyr se hlásí s druhou deskou a hned můžeme hovořit o dalším skvělém záseku. Womb Of Worms je název, který si prosím zapamatujte.

 

Už před dvěma lety se Mallephyr ohlásili výtečným debutem, kde sami sobě nastavili vskutku vysokou laťku. Nové album není o tom, zda tuto metu posouvá nahoru, či dolů, ale o jasném udržení si vydobytého statutu. Jedním z důvodů je prostý fakt, že kapela nestagnuje a vyvíjí svůj rukopis. Proto najdeme hned několik rozdílů mezi oběma nahrávkami. Novinka je poslechově náročnější a kompozičně zádumčivější. Deathmetalové výjezdy sice nechybí, ale jejich převaha není tak značná, jako tomu bylo dříve. Tentokrát se více tlačí na tajuplnou náladu a rituálnější charakter. To se pak odráží v delších kompozicích a komplikovanějším průběhu. Tedy, ne že by Assailing The Holy bylo něco ryze přímočarého, ale novinka je v tomto ohledu méně průchozí. Samozřejmě nechybí zde svižné pasáže s perfektními vyhrávkami, ale jak jsem již řekl - ten odér tmářství je cítit intenzivněji.

 

Album obsahuje několik výrazných motivů, nebo lépe řečeno momentů, které vás donutí zbystřit pozornost. Vedle kytarových melodií, je to jednoznačně pasáž s čistým vokálem, nebo drobné intermezzo mezi titulními skladbami. O pestrost nikdy nebyla u Mallephyr nouze, tahle kapela od začátku hraje složitěji a jednoduché hoblování je pro ní tabu. Ona určitá zapeklitost kompozic vás pak donutí k jejímu opětovnému poslechu, aby ucho rozkrylo nová zákoutí a nové vyhrávky, které se zkraje podařilo přeslechnout. Tím pádem deska slušně roste a její význam nabývá na síle. Nic povrchního, všechno je důsledně propracované, aby album neztrácelo drajv.

 

 

Výše jsem zmínil polohu čistého zpěvu, které dle bookletu soudě, patří rovněž Opatovi, stejně jako zbytek vokálních kreací na albu. Nutno dodat, že na pestrosti zpěvu se opravdu nešetřilo. Najdeme zde hrůzostrašné vypravěčství, stejně jako právě čisté linky, které vás zaručeně dostanou. V převážné většině však stejně jde o ostré diktování, kterému sem tam nechybí ani zlověstné ugh. Z toho plyne, že současná poloha kapely je zase o kus dál. Skupina na sobě maká a předvádí výkon, který zasluhuje uznání. Možná i proto se nahrávky ujal zahraniční label (v kooperaci s tuzemským), aby bylo album lépe vidět i mimo republiku.

 

Za zmínku rovněž stojí i obal plný červů a všelijakého hemžení. Červíci vás provází téměř na každé stránce bookletu a na samotném CD je jich pak celá hromada. A to nejen na té potištěné straně, ale i na té čtecí, kde okrajový pruh tvoří několik červů a loga vydavatelů + logo kapely. Vskutku efektní provedení, se kterým si nakonec věděla rady i moje sestava, oproti dříve recenzované nahrávce. Takže nejen hudebně, ale i edičně velice zdařilá deska, která si své místo v tuzemském žebříčku najde zaručeně velmi vysoko. Kvalita.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 5.5.19 6:45odpovědět

Přicházím pozdě, ale přece :) Parádní věcička, takovou domácí smečku musíme velebit!

Sarapis / 19.2.19 15:14odpovědět

Perfecto!

Matouš / 22.12.18 13:37odpovědět

zlověstné ugh :D :D

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky