Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Marduk - Wormwood

MardukWormwood

Sorgh5.1.2010
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Pokračování nastoleného kurzu směrem k větší pestrosti a zábavnosti, kterým se nechám rád unášet. Už to není jen bohapustý rychlopalný hukot, sází se víc na atmosféru a kumšt. Opět smekám klobouk.

Opravdu s velkým očekáváním jsem upadnul na album zbrusu vytažené ze soustruhu jménem Marduk. Naplní se mé naděje či se zklamaně odpotácím do Pátera k jukeboxu, bych si přiložil náplast z alba Rom 5:12?  

 

Zmiňovaný předchůdce totiž bez obalu představil kromidlo Marduk natočené o devadesát stupňů stranou, což se mi velmi líbilo a předpovídal jsem tak sám sobě novou éru švédských bestií,  která směřovala z kulometné palby směrem k pomalejším, avšak o to drtivějším dělostřelcům. Změny byly cítit už po odchodu Legiona na konci roku 2003, ovšem na „Romu“ vše vykrystalizovalo v černý démant. Kariéra Marduk se tak dá zjednodušeně dělit na dobu páně Legiona a pána Mortuuse. Obě etapy mají svou specifickou podobu, přičemž aktuální novinka je už třetím regulérním piškotem na Mortuusově dortíku. Proto ta zvědavost. Bude zákusek stejně zaleželý jako předchozí „Rom“, nebo se výtrysk originality změní v klokotání již známé stoky?

 

Obligátní a nicneříkající intro zabírající první půl minutku úvodního válu se otevírá do masového hrobu padlých a navztekaných civilistů. Upalující tempo si nebere servítky a Marduk tak po vzoru svých tradic kážou bezútěšnost a prázdnotu našeho bytí. Už zde je možno nalézt několik míst zvoucích k odpočinku, kdy tempo zvolní či nastane čas pro temnou deklamaci. Ano, ta osvěžující různorodost je tu zase. Druhý kus švédské krmně už odhodlaně dokazuje sílu středního tempa, kde to Marduk velmi sluší. Mohutné opusy skýtající pocit majestátna jsou opentleny nezadržitelnými údery bubnů, jdoucími až k morku kostí boha Hefaista. Tlučmistr Lars Broddesson zkrátka ví, jak ikonu potýrat, nebesa nechť přivřou oči. A jsou tu další a další vály, celkem lze napočítat desatero přikázání. Z nich bych vyzdvihnul až místy black/rollovou Into Utter Madness a hlavně skvělou Whorecrown, kde je ústřením motivem vskutku originální melodie. Zbytek alba pokračuje nastoleným směrem. Troufnul bych si ho přirovnat k láhvi šampusu. Po otevření dojde k výstřiku bohaté pěny, ovšem postupem času dochází k úbytku tlaku, pěna řídne a nakonec zbydou jen jednotlivé bublinky na skle. I zde po chvíli dojdou erupce nápadů a album spěje k všednímu produktu. Ale snad to není na závadu. U Marduk jsme zvyklí na určitý typ práce a ta tu prostě je. Na nějaké vrtochy není mmoho místa.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky