Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mark Lanegan - Blues Funeral

Mark LaneganBlues Funeral

David5.2.2013
Zdroj: 2 x zelený mramorovaný 12" vinyl (#CAD 3202)
Posloucháno na: Audio Technica AT-13 EA, Technics SL-Q2, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Temně krásné, vzrušující dílo, od kterého se nebudete chtít odtrhnout. Mark Lanegan v životní formě.

Charismatický, osobitý, nepřístupný, podivínský… Jeho sametově nakřáplý, emotivní projev dokáže bořit zdi pevné jako žula se stejnou lehkostí a přirozeností, s níž zvládá citlivě a nenuceně unášet tesklivé, vzdušné melodie plné smutku a beznaděje. Mark Lanegan je talent od Boha. Talent, který se rodí jednou za generaci. Talent, který dokonale zúročil svůj potenciál a stal se legendou již za svého života. Talent, v jehož stínu bledne drtivá většina bezpohlavních vokalistů dnešní doby zoufale postrádající originalitu a uvěřitelnost.

 

Od roku 1985, kdy poprvé stanul na pódiu po boku Marka Pickerela a bratří Van Connerů, přitom zvládl ujít velmi dlouhou cestu. Již na svých sólových počinech z první poloviny devadesátých let se poprvé pokusil o nesmělé oproštění od grunge rockového sevření, nicméně jeho touha objevovat nové dimenze došla konečného naplnění až na přelomu milénia, kdy se definitivně uzavírá hladina za skomírajícími Screaming Trees. Následující dekádu si troufám označit jako nejplodnější a nejzajímavější období Markovy muzikantské kariéry vůbec. Kromě výborné sólovky z roku 2004 zanechává nezanedbatelný otisk na několika albech Queens Of The Stone Age, spolu s Gregem Dullim zakládá The Gutter Twins, více než zdatně také sekunduje dvojici Soulsavers a v neposlední řadě spojuje své síly s křehotinkou Isobel Campbell.

 

Mark Lanegan 2012

 

Nicméně až Blues Funeral ho zastihuje na vrcholu tvůrčích sil. Uvolněného, sebejistého, vyrovnaného… Zanedlouho padesátiletý Mark nepotřebuje nikomu nic dokazovat. Hudba, kterou tvoří, dávno přestala respektovat omezující hranice a předem stanovená pravidla. Přesto zní novinka, v porovnání s předešlou Bubblegum, o mnoho kompaktněji, sevřeněji a také přirozeněji. Markovi se na Blues Funeral podařilo vybrat ty nejušlechtilejší fragmenty jeho tvorby posledního desetiletí a spojit je v naprosto jednolitý, masivní, dekadentně krásný celek. Celek, který funguje od začátku do konce se stejnou intenzitou. Bez zbytečných zaškobrtnutí, slabších nápadů či plochých míst. Naslouchat temně osudovým songům plných jemné melancholie ještě nikdy nebylo tak návykové a odzbrojující.

 

Marně se snažím rozpomenout na kolekci podobně působivých, ve své podstatě však velmi jednoduchých písní, která by mne dokázala v poslední době oslovit tak silně jako právě Blues Funeral. Kritických slov se mi tentokrát nedostává. Jediné negativum spatřuji snad jen ve zbytečně napěchovaném, plochém zvukovém kabátu, který mi k hudbě podobně rozjímavé a neútočné povahy sedí jen pramálo. Co naplat, ani velmi vkusně provedená vinylová edice nedokáže zahladit veškeré škody, ovšem tentokrát prskám opravdu jen decentně. Blues Funeral je skvost. Vše ostatní není důležité.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

ama / 29.7.17 22:06odpovědět

skvělé

geronimo / 23.2.15 19:48odpovědět

nadherny hlas a deska. 20.2.215 jsem byl na jeho koncerte v Praze a byl to nezapomenutelny zazitek.Mam vsechny jeho desky a ta hudba je jako droga.

Victimer / 24.2.13 10:53odpovědět

Geniální. Dávám kilečko, nemám slov.

Sorgh / 10.2.13 21:01odpovědět

Parádní deska, která na mě působí uklidňujícím dojmem a naprostou pohodou. Mark má hlas jako natrženej samet, skrz který prosvítá celej jeho dosavadní život. J to Pan vypravěč.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky