Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
MAYD - My Angels your Demons

MAYDMy Angels your Demons

Jirka D.10.11.2018
Zdroj: CD v jewel case // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82 // PC / Beyerdynamic DT 770 PRO 250 ohm
VERDIKT: MAYD jako dříči podzemí - kapela na debutu především hledá sama sebe a svou vlastní tvář, zatím tedy marně.

Název kapely MAYD je s největší pravděpodobností zkratka My Angels Your Demons, což je rovněž název aktuální, debutní desky, ale nikdo mi to nepotvrdil a přísahat na to nechci. Kapela jako taková pochází ze Zlínska, funguje nějakých pět let a kromě zmíněné nahrávky, o níž bude dneska řeč, má na kontě ještě jedno čtyři roky staré demo. Kluci jsou čtyři, dle uvedených informací v sestavě zpěv / dvě kytary / bicí, takže chybí baskytara. Ve zvuku sice něco nekonkrétního duní, ale jestli je to basa (někde asi ano), nějaký efekt na kytaře nebo nějaké jiné udělátko, je těžko soudit. Každopádně žádná kultivovaná baskytarová linka k poslechu není, na složitosti se nehraje.

 

MAYD band

 

Do informací o albu do pravého sloupce vedle recenze jsem do položky žánr uvedl metal / metalcore a tak nějak to odráží moji nejistotu v tom, jaký konkrétní styl vybrat a kam kapelu zařadit. Jednoznačně to podle mě nejde, kvarteto sice riffuje po vzoru thrashmetalových pravidel, ale třeba vokálem je to spíš moderna. Možná bych to lehce přirovnal k americkému thrash metalu typu Machine Head (někdy označovanému jako neo-thrash), ale ani to podle mě nevystihuje muziku MAYD zcela přesně. Vedle toho bych byl ale nerad, kdybyste si snad na základě tohoto popisu vytvořili dojem, že MAYD hrají něco osobitého, protože nic takového se neděje. Jde spíš o takovou nejasně specifikovanou, univerzální a nevyhraněnou metalovou hmotu.

 

Pokud mě na téhle desce něco fakt hodně baví, je to titulní obrázek. Má nápad a klidně by mohl být titulním obrázkem některé z desek Nine Inch Nails (The Fragile 2). Se vším ostatním svádím lehký souboj v tom smyslu, že hudba se mě neustále snaží přesvědčit, že na ní něco je (stále marně), a Otynův přeřvaný zvuk z Davosu zase o tom, že takhle se to přece dneska dělá (možná ano, ale odmítám to poslouchat). V čem je problém?

 

Především v tom, že MAYD buďto recyklují zažitá metalová pravidla a kompozičně nevymýšlí dvakrát nic překvapivého, anebo něco vymyslet zkoušejí, a pak jim z toho vychází docela prázdné pasáže tak jako ve střední části Birth. Je to sice víc jak sedmiminutová skladba, ale bohužel nastavená něčím, co nevyniká ani kompozičními, ani hráčskými kvalitami. Všechno ostatní je obyčejný metal plný podprůměrných riffů, který má místy slušný drajv (paradoxně opět Birth, v úvodní polovině), ale i ten v jiných místech ztrácí a tak nějak se potácí sám se sebou. Navíc metal dořvaný vokálem, který nevím proč nedokážu přijmout a ztotožnit jej s hudbou. Nejde o zpěv, nejde o dobře frázovaný řev, ale spíš jen o takové nařvané sázení hesel do placu, které je vlastní spíše kapelám / vokalistům lokální úrovně.

 

 

Řečeno bez obalu, kapela na debutu především hledá sama sebe a svou vlastní tvář, zatím tedy marně. Cesta nejmenšího odporu plná jednoduchých riffů a postupů je cesta jistoty, s níž začínal kde kdo a nemá cenu z toho dělat vědu nebo vyvozovat nějaké dalekosáhlé závěry. Dnes proto pod průměrem, protože zcela upřímně víc neslyším, a to jsem se snažil. MAYD pro mě zatím představují dříče podzemí, kterých je potřeba, ale u kterých vyšší ambice neslyším.

 

MAYD CD


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky