Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Melvins - 1983 (EP)

Melvins1983 (EP)

David8.3.2013
Zdroj: flac
Posloucháno na: Yamaha AX-490, Yamaha CDX-480, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Melvins oprašují vzpomínky na líté boje z doby před třiceti lety, kdy jedině ostré lokty a zaťaté pěsti byly klíčem k úspěchu a válcují vše, co se jim postaví do cesty. Výsledkem jsou čtyři parádní akce za necelou čtvrthodinku a čtyři zásahy do černého! Co víc si mohou skalní příznivci přát?

Potřetí a znovu jinak! Završení uplynulého, pro nekorunované krále volnomyšlenkářského přístupu k volnomyšlenkářství, nadmíru úspěšného a událostmi doslova k prasknutí napěchovaného roku zkrátka nemohlo dopadnout lépe. Jestliže se poločas patřící „velké“ desce Freak Puke nesl ve znamení odhalování doposud neprobádaných cestiček, překračování bludných kořenů a nevázané konzumace mandragory za poslechu největších hitů Bobiny Ulrichové, pro efektně pojatý a triumfálně zakončený finiš tentokrát hoši zvolili zcela jiný, o poznání oldskůlovější přístup.

 

Sami jistě uznáte, že poslední minuty každého mače, ať už jde o zabarákovou ligu nebo finále mistrovství světa, bývají přinejmenším kritické a silně vypjaté. Na parádičky nebo vymýšlení píčovinek ve vlastním vápně prostě není v takové chvíli čas. Tudíž líbivá, diváky i širokou a vysoce odbornou veřejností ceněná strategie progresivního popu nového tisíciletí dostává nemilosrdné, avšak zcela logické stop! Namísto hračičky, smyčcového kouzelníka a amfetaminovým jazzem postiženého Trevora Dunna přichází vyztužit zadní řady ostřílený Mike Dillard, tlučmen, který to drhnul s Buzzem Osbornem ještě nějaký ten pátek před velkým černobylským ohňostrojem. Bouchač Dale se protentokrát posouvá z hloubi pole až někam na úroveň ofenzivně laděného, nezastavitelného střapáče, aby jeho kvílivé, uši rvoucí výpady jistil odspodu čtyřmi strunami silnými jako kmeny boubínského smrkoví.

 

Kličky, sólování a frajeřinky pro potěchu ochozů nahrazuje přímočará taktika dlouhých, nakopávaných balónů, okamžité zpracování a bleskové, milimetrové zakončení přímo do šibenice. Melvins přitom lítají i s neúprosně ubíhající časomírou po place sem a tam jako motorové myši, jejich hře nechybí lehkost, zápal ani moment překvapení. Bobina je zapomenuta, ať žije punková básnířka Hanka Gerzanicová! Věčná múza Pop-O-Pies a ofenzivních kouzelníků The Lewd od nichž si přidrzlí Melvins propůjčili pár osvědčených nápadů, kterak spolehlivě přečůrat nepřipravené soupeře a donutit je k potupnému spásání prodřeného, zmáčeného pažitu.

 

 

Melvins oprašují vzpomínky na líté boje z doby před třiceti lety, kdy jedině ostré lokty a zaťaté pěsti byly klíčem k úspěchu a válcují vše, co se jim postaví do cesty. Výsledkem jsou čtyři parádní akce za necelou čtvrthodinku a čtyři zásahy do černého! Co víc si mohou skalní příznivci přát? 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Radek Martínek / 20.11.12 10:06

Pro mne jednoznačně jeden z top5 favoritů na desku roku 2012. Vyjímečné dílo jednak v diskografii Gojiry jako takové, nadprůměrné v zástupu následovníků. Pravda, není to žádný pokračovatel The Way Of All Flesh. Hodně se povolil plyn (až na vyjímky), je to podstatně více melodické, smazalo to občasnou větší podobnost s Messhugah. Kapela složila obrovské, velké až epické fláky. Je to stále syrové, nervní, roztěkané a jsou tu protirytmy. Hodně přibylo vokálních efektů a zpěvu celkově. Výsledek považuji za naprostou špičku - kapela dospěla v těleso, které umí napsat skvělé, vysoce technické skladby a s úžasným nadhledem je pak zahraje. Ačkoli je to opět silně depresivní deska, cítím v ní radost z hraní a nadhled, jaký jsem z ničeho už delší dobu neslyšel. I proto s recenzí naprosto souhlasím.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky