Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mentally Corrupted - Síla duše

Mentally CorruptedSíla duše

Jirka D.25.9.2019
Zdroj: CD v jewel case // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82 // PC / Beyerdynamic DT 770 PRO 250 ohm
VERDIKT: Jakkoliv se kapela v textech snaží vyvázat z okovů systému a jít svou vlastní cestou, v jejich autorské hudbě se jim nic takového ani vzdáleně nedaří.

Už od prvního poslechu Síly duše jsem věděl, že dát dohromady recenzi bude záhul. Mentally Corrupted patří k tomu typu kapel, které dokáží naplno hrát klidně hodinu a přitom dohromady nevymyslet absolutně nic. A teď co o tom psát? Po pravdě jsem od kapely, která na scéně funguje už docela dlouhých patnáct let, čekal něco víc než jen mlácení prázdné metalové slámy, které ze slušnosti můžeme říkat groove metal, nebo thrash metal nebo jak chceme. První vteřiny alba a z repráků se začnout linout zvuky sirény zvěstující nějakou škodnou událost na majetku nebo na životech, chaos, zmatek, metal ... kolikrát jste už tohle slyšeli? Ještě vás to pořád baví?

 

Mentally Corrupted band

 

Zkusil jsem se začít do stručně (ale jasně) zpracované biografie kapely a došel k tomu, že ten zmatek v odchodu a příchodu dalších a dalších členů odmítám vstřebávat víc, než je nutné. Nedokážu posoudit, jestli mezi aktuální deskou a předchozími dvěma je nějaká spojitost, když je mezi nimi vložena velká pauza a jedno demo EP 2016, ale pro potřeby hodnocení to podle mě není důležité. Respektive zhruba tak nahlížejte na tento text, který rozhodně nemá ambice hodnotit vývoj a posun kapely v běhu let.

 

Nová deska vyšla samonákladem na CD a obsahuje osm česky otextovaných skladeb. Osobně jsem za to rád a můj minimálně respekt má každá kapela, která se odváží přepnout z režimu duchaprázdných anglických frází na tenký led češtiny, protože dát dohromady text, co má hlavu a patu a nedej bože ještě nějakou myšlenku, není jen tak. Tím netvrdím, že se to tentokrát povedlo na výbornou - v textech je mnoho předvídatelného a žánrově tradičního, ale i tak mám pocit, že touha jednotlivce po vymanění se ze sevření systému je z nich docela zřejmá a místy zachycená docela silně. Kladným bodem desky je pak skutečnost, že textům (a zpěvu / řevu) jde v pohodě rozumět a jejich sdělení vás tak budou provázet po celý poslech nahrávky.

 

 

Ta po zvukařské stránce vznikla ve vyškovském Davosu a je to na ní slyšet. Pokud snad máte dojem, že dost často píšu o tom, jak je nějaká nahrávka zvukově hrozná, tak to nebylo nic proti tomu, jak dopadla Síla duše. Slovo katastrofa ani zdaleka nevystihuje to, jak neuvěřitelně někdo zprasil (omlouvám se, ale slušnější výraz mě nenapadá) tuhle desku - jak ji přehulil, ořezal a zvuk roztrhal na tak malé kousíčky, že složit je dohromady nejde ani při hodně velké snaze. Čísla o dynamice máte TADY, moje doporučení k poslechu pak nenajdete nikde.

 

Hudebně je tahle deska plnotučný metal, který se zdárně vyhýbá jednoduchému žánrovému zařazení a pomezí thrash a groove metalu mi přijde jako takové rozumné východisko. V jeden moment mě napadla pozdní Cavalerova tvorba (jedno zda v Soulfly nebo Cavalera Conspiracy, stejně to zní všechno na jedno brdo), která je ale technicky přeci jen sofistikovanější a hráčsky na výši. Metal této desky je přehlídka základních pouček bez přidané hodnoty - na desce nezakopnete o zajímavou pasáž, o slušné sólo, o složitější techniku. Všechno se valí vpřed, kytary řežou základní riffy, bicí salvy zabouchávají do země jakékoliv naděje na zklidnění a těch osmadvacet minut (není to moc na long-play desku) uteče jako voda. Otázkou pak je, zda ve vás po dohrání poslední skladby něco zůstane.

 

Mentally Corrupted CD


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Garfield / 25.9.19 23:22odpovědět

Jako zvukový laik se chci zeptat - proč se vlastně u nahrávek dělá ta komprese, ořezávání zvuku?

Jirka D. / 26.9.19 5:44odpovědět

Odpověď by byla strašně dlouhá, ale jednoduše řečeno je cílem udělat hudební nahrávku hlasitou. Někdo si někdy všimnul, že když si po sobě pustíš víc nahrávek a některá z nich bude hlasitější než ty ostatní, zaujme. Problém je ten, že zvýšit úroveň hlasitosti nahrávky ve studiu bez negativních zásahů do kvality masteru lze jen do určité míry a pokud chceš jít ještě dál, musíš sáhnout na kvalitu. V ten moment přichází na pořad dne úpravy typu komprese a clipping, které v malé míře nevadí a můžou nahrávce pomoct (za cenu téměř neslyšitelných ztrát zvuk stmelí, "nakopnou", zatraktivní,...), ale pokud se přeženou, zvuk desky slyšitelně poškodí. Už nějaký čas se tomuto fenoménu celosvětově říká "Loudness war" a jak u nás na Echoes, tak i různě jinde na českých a samozřejmě v mnohem větší míře na zahraničních webech o tom najdeš hodně ke čtení.

Garfield / 26.9.19 14:22odpovědět

Díky za upřesnění, o loudness war vím, je to docela častý nešvar. Existuje i iniciativa hudebníků proti LW, kteří ji odmítají používat (např. Steven Wilson).

Jirka D. / 27.9.19 7:19odpovědět

Není zač. Steven Wilson je v tomto ohledu hoden následování a není sám. Ve světě se toto téma řeší mnohem víc než u nás a stejně tak se tam mnohem častěji najdou nahrávky, které tímhle problémem netrpí. U nás nic, nebo téměř nic.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky