Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nader Sadek - In The Flesh

Nader SadekIn The Flesh

Sorgh29.10.2012
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Světová metalová líheň je nevyčerpatelná. Tak jako generace fanoušků přicházejí a následně odumírají do ztracena, tak ti nadanější neustále zakládají nová a čerstvá uskupení k tyraně nás všech. Nic než cyklus, neměnný fakt.

A tak smrdutá děloha amerického deathu povila loňského roku další nepočitatelné embryo a málokdo by očekával, že nezapadne mezi tisíce svých předchůdců. Světe div se, smrt si našla opět drobátko odlišnou prezentaci své podstaty a nabídla ještě ulepené novorozeně lačným fanouškům. Zatím se zdá, že by mohla mít úspěch. Co že vlastně znamená podivné a těžko uchopitelné jméno Nader Sadek?

 

Pod tímto jménem brouzdá po světě mladý faraon, fanfaron a světoběžník, jenž se usadil v centru světa, v New Yorku. Zde nachází vhodné podhoubí pro zplození dávného snu, který se za Mubaraka zdál nemyslitelnou utopií a zakládá deathmetalovou bestii nesoucí na trh jeho jméno. Sám ovšem nehudlá na žádný inštrument, zcela se oddává komponování a režii celého projektu. Stává se manažerem pracujícím na své firmě, pro její i své blaho. A jako schopný personalista přivábil svojí vábničkou ty nejlepší muzikanty z celého světa. Asi opravdu musí jít o potomka nějaké dynastie faraonů, protože jaké charisma by donutilo takové protřelé muzikanty spolupracovat pod zmíněným jménem? Nebo přišli za vidinou objevu nové hrobky?

 

Nader Sadek se sešli výlupkové roztodivných formací. Struny tloušťky kovové verzatilky krotí Marcin Nowak alias Novy, vykovaný v takových bandech jako Vader, Behemoth, Dies Irae a mnoha dalších. Podobně je na tom „zmrzačený“ Blasphemer, jehož jistě nemusím dlouze představovat. Soupis jeho angažmá by vydal na malý atlas světa. Správou bubnů byl pověřen kanadský frantík Flo Mounier který tesal pomníky s Cryptopsy a ve dnech volna naživo vypomáhal u Annihilator. Hrdelní onanie spadly do klína hovadu jménem Steve Tucker, což taky netřeba komentovat, stačí jen mlčky dusat hlavou o zeď a čichat vůni natrávených zvratků pod erbem Morbid Angel. Uf, vyschlo mi, svlažím hrdlo Plzničkou…a přikročím k hudbě samotné.

 

Těžkotonážní a hutný deathmetal ocení každý pravověrný znalec. Zprvu vše působí hrubým dojmem americké školy, který by po delší době bavil asi jen ty skalní, ale po několikerém poslechu se začnou vynořovat detaily, které zcela ospravedlňují existenci Nader Sadek. Přičítám to mezinárodní konstelaci hvězd, které přinesly do společné ošatky pecny z různého těsta. Velmi svojsky působí Blasphemerova kytara, která je hezky čitelná a vnáší do tvorby runy norských mýtů. Nezní typicky deathmetalově a mnohdy připomíná nejeden projekt, ve kterém Blasphemer pracoval. Místy bije do uší svým mayhemovským feelingem, který miluju. Ostatní pánové jsou smrtícím kovem opracovaní a tak dělají jeho jménu čest. Na rozdíl od svých domovských formací zde ale vidím snahu o originálnější pojetí. Časté riffující záchvaty, ponurá atmosféra připomínající kolegy Nile, vůně petroleje a ropných frakcí. 

 

Výrazná basa v Petrophilia či Mechanic Idolatry, tedy tam, kde tvoří základ silné melodie, patří k silným momentům alba a vymaňuje jej z průměru. Snad nejpůsobivější věcí je závěrečná Nigredo In Necromance. Výborný odchod ze scény je opravdovou hymnou tvrdé hudby. Ten chmurný hukot, pokorně a mírumilovně řezající kytara a postupně se přidávající kusy bicí soustavy, naprostá lahůdka, takovou věc jsem dlouho neslyšel a není vhodnějšího nekrologu za uběhnuvší exkurzí po ropných polích Blízkého Východu. V krutém kontrastu je proti němu vlastně zcela němé intro. Plytké zvuky ničím nezaujmou a posluchač přichází zcela nepřipraven k následnému masakru slechovodů, který následuje. Jediné mínus nahrávky. Of This Flesh (Novus Deus) by bylo sice nadprůměrnou, ale víceméně standardní deathovkou, nebýt vtipné střední etapy počínající někdy v čase 1:46, která zpočátku rezonuje kytarou coby melodická škrabka na brambory, aby se rozvinula do poloh polstrovaných klávesovými sbory a tím na sebe navlékla župan s cejchem Septic Flesh. Ta podoba je zarážející.

 

Reminiscencí se zde dá opravdu najít několik, i přesto však Nader Sadek zní po svém a šlapou vlastní cestou. Někde je ta odlišnost jasně čitelná, jinde se jejich stopy příliš nevzdalují silnému košťálu klasického deathu (např. Soulless) a je třeba vzít naslouchátko k odhalení jemných nuancí originality. Osobně album In The Flesh řadím do toho nejlepšího, co se v dnešní době dá slyšet. Nehrozí nuda ani eroze ducha, neboť tento kosmopolitní útvar si je vědom, že jen těžko zaujme kdejakou tuctovou odrhovačkou. Pevně věřím, že směr a nadšení jim vydrží. I kdyby jen pro jednu další desku.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 2.11.12 8:36odpovědět

Já na to čekal v Redblacku asi čtvrt roku a.........nic. Tak snad někdy...jednou..... Mimochodem, ani DISCOGS není bezchybný, už jsem asi dvakrát narazil na formát, který oni vůbec neuvádějí.

Jirka D. / 2.11.12 7:25odpovědět

Zdarec Krusty. Přiznám se, že tomu obchodu moc nevěřím. Hledal jsem přímo u vydavatele a rovněž na největší světové databázi Discogs a nikde nic. Jakkoliv bych si přál s Tebou souhlasit :))

-krusty- / 1.11.12 23:01odpovědět

POZOR: v černých drážkách je (viz: http://www.hardmusic.cz/lp-2/lp-nader-sadek-in-the-flesh-2/?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=srovnavace ) ale zkoušel jsem bezvýsledně objednávat již před časem....:-(

Jirka D. / 1.11.12 16:31odpovědět

Přesně tak - tahle deska je výborná a je velká škoda, že zatím není vyřezána do černých drážek vinylových. Neváhal bych s pořízením ani chvíli!

-krusty- / 1.11.12 16:24odpovědět

skvělé a tak trochu utajené album.....od SOM si zasloužilo větší promo....

Jan Koumal / 27.10.12 23:51odpovědět

Velmi slušné čtení a hlavně album :)... Nějak jsem jej zapomněl zachytit na minulém mimocence zinu...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky