Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Napalm Death - Time Waits For No Slave

Napalm DeathTime Waits For No Slave

Bhut27.6.2012
Zdroj: MP3 (200 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Stokrát omletá věta, že „nic nového pod sluncem“ se musí použít i teď. Ale stejně to dokážou tihle nezmaři vytáhnout o nějakou tu třídu vejš, aby se nezamotali ve vlastních šponách. Hobluj!

V rychlosti si připomeneme počin britských buřičů Napalm Death Time Waits For No Slave z roku 2009. Ono totiž tady není moc co objevovat a o čem déle diskutovat. Je to nářez jak prase, přímočarý dusot a hoblování. Obrábění touto kapelou si tu a tam nechám líbit a stejně jako od AC/DC, tak ani od Napalm Death nečekám a ani nechci nic jiného.

Jistým vývojem si sice kapela pochopitelně prošla (vzpomeňme na energické punkové začátky), ale nakonec zůstala věrná svému osobitému pojetí death grind metalu, ve kterém obývají ty nejvyšší posty. Nikoho snad nepřekvapí tato příjemná porce svižné divoké hudby, která umí vmíchat energii do žil. Ovšem stále nemůžeme hovořit o kolovrátku, či vykrádání sebe sama. Je to stejné, jako u výše zmíněných Australanů. Přesto se Napalm Death daří vmíchat do svých ocelových špon nějaký ten hliník, který ve výsledné kopici, jak se patří, vyčnívá a svítí. Zde to jsou chorály, které udávají nový rozměr celé vizáži kapely. Nejsou dlouhé, nejsou hojné, ale jsou úchvatné. Ten, jemuž hudba tohoto spolku nikdy nechutnala, ani nemusí zkoušet koštovat její další fragment z bohatého zástupu všech počinů. Naopak ten, který je spokojen se stavem a směřováním kapely, bude opět obdařen na výsost skvěle a odejde (pokud tedy) nezklamán. Nic víc, nic míň. 


Není, však od věci se podívat trochu do pozadí desky a přečíst si pár jmen z bookletu. Zůstaneme spíše u grafické stránky a jmen na ní se podílejících. Obal stvořili hned dva démoni. Kevin Sharp a především Mick Kenney. Že Vám ta jména nic neříkají? Zkusme zabrouzdat v paměti a při vyslovení jména Mick Kenney pootevřít booklety i starších alb Napalm Death, kde je taktéž podepsán pod autorstvím obalu. Na svědomí toho tenhle chlapík má sice ještě více, ale zcela stěžejní je hraní v mé milované kapele Anaal Nathrakh. No a Kevin Sharp se sice na obalu podílel jen okrajově, ale jméno to není nikterak malé. Měli bychom jej znát především z postu zpěváka v taktéž spřátelené formaci Brutal Truth. Ještě se zmíním o člověku jménem Carsten Drescher, který vytvořil layout. Jeho práce tohoto typu pak ještě můžeme vidět u velkého množství dalších neméně známých kapel, jen namátkou: BorknagarGraveMoonspellRotting ChristSentencedTiamat

 

Podtrženo, sečteno další klasické album z dílny Napalm Death uzřelo světlo denní. Milovníci těchto naštvaných bez kompromisních brusičů jsou poctěni porcí čtrnácti písní o celkové délce padesát minut. Možná až trochu příliš dlouho na takovýto řezavý výplach. Ale co, když se má pařit, tak pořádně.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky