Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Natt - Natt

NattNatt

Victimer2.11.2023
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Noční atmosférická hudba made in Norway. Nový instrumentální projekt složený ze známých person tamní scény.

Natt znamená noc a ta norská je plná lákavých i trochu podivných míst. A taky bytostí, vztáhneme-li to k obalu alba. Mimochodem povedeného. Za fungováním norského instrumentálního projektu Natt stojí skladatelská dvojice René Misje (Krakow) a Roy Ole Førland (Malignant Eternal), k nimž se při nahrávání debutového alba přidali Iver Sandøy (Enslaved) a Lord Bård. Snaha jít dál a jinam, než se nabízí v domovských formacích a taky další důkaz, jak jsou norští hudebníci vzešlí z tamní metalové scény schopní a kreativní. Tak chápu Natt já.


Jejich první práce je atmosférický (prog) rock bez vokálů, stejně jako post-rock s typickými zvukovými dálavami a své zasloužené místo si zde najde i dobrý soused post-metal a jeho riffy. Deska má plynoucí a proměnlivý děj, kdy každá ze tří skladeb alba vyznívá jinak, a tak je dobré vnímat Natt z více stran. Hudba na albu působí celkově klidnějším dojmem, ovšem je to spíš klid zdánlivý. Opředený vzletnou a vizuálně zajímavou temnotou, a taky masívnějšími a tvrdšími pasážemi. Ty v rámci svých gradací nabídnou první dvě skladby Skillevei a Appell. Obě jsou navzájem náladově jinde, ale spojuje je podobná délka a chuť se epicky nadmout a proměnit křehkost a hraní si s melodiemi v něco masitějšího. Závěrečná skladba Etterslått je kapitola sama pro sebe.

 

 

V ní se hudba Natt smrskne na strohé noční minimum, které se prosvětlí až v úplném závěru. Pojmenovat tuhle věc jako (dark) ambientní nebude naivní, trochu laciné ale ano. Sedí jí spíš nálepka minimalistická. V této skladbě kapela působí opravdu temně, rozladěně a studeně. Etterslått jen pomalu rozplétá svůj příběh, aby se neunáhlila a celou dobu si držela patřičný odstup. Vše pod pokličkou. Zrovna ona ukazuje, že debut Natt je hlavně temná nahrávka. I když místy hravá a neposedná, tak hlavně temná. Ono to k té severské nátuře a kultuře prostě patří. A i tady je ten neklid doveden až do hřmící podoby pomalých riffů. Smyčce na sebe pomalu ale jistě nabalí hutnost kytar a na konci v protínajících se zvucích jako bych zaslechl i vokál, jakési úpěnlivé volání. Nakonec ale musím konstatovat, že zpěv hudbě Natt nijak neschází. Dokázal bych si ho představit, ale zatím tu není. Natt hrají svou barevnou tmu i bez něj.


A přes všechny atmosférické a výpravné chvilky se pořád drží při zemi. Nic okázalého jejich hudba není. Navozen je chladivý, lehce odměřený pocit temného prostředí, který je postupně odhalován a stává se přístupnějším, ale nikdy se nedozvíme víc, natož všechno. Tři dlouhé kompozice vyprávějí své příběhy, aniž by musely zásadně experimentovat. Spíš jde o přirozenost a nenucenost zachycenou do delších skladeb. Kytarové melodie a riffy doprovázejí atmosférická i analogová syntetika, naprogramované smyčce a další zvuky způsobilé pro noční vidění hudby. I přes odlišnosti jednotlivých skladeb působí album velmi soudržně a dělá čest svému jménu. Tohle je noc, kterou je dobré si prožít. K desce jsem se neustále vracel a pak ji zase odkládal, protože na ni nebylo to správné rozpoložení, ale nakonec jsem nezaváhal. I při vší původní zakřiknutosti je to velmi dobrá a zajímavá paleta nálad vedená napříč styly.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky