Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Necrotech - Necrotechnology (EP)

NecrotechNecrotechnology (EP)

Victimer19.9.2025
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Poměrně neškodný krátkometrážní stesk po starých dobrých industrial metalových časech.

Brazilské tříčlenné kombo Necrotech vydalo zkraje roku svou první krátkou nahrávku u námi často sledovaných Sentient Ruin Laboratories. Chalani Fer, Diego a Hal 666 se rozhodli pro následování starých kultovních souborů jako Godflesh, Nailbomb nebo Bolt Thrower. V jejich tvorbě se zkrátka promítá starý korodující industrial metal s příměsí doomu, nebo death/doomu. Vše v retrospektivním, studeně zhoubném balení, nic pro progresivní uši.


Prostředí brazilské nekrotechnologie je záměrně zarostlé v nečištěném houpavém koridoru, odkud je stejně blízko k lomozu už vyřazených dílen, jako k dunivému, zubatou provázenému vybírání plesnivých kobek. Na rychlosti úplně nezáleží, ale pověšinou materiálu velí houževnaté střední tempo. Řádně prorostlé a divně páchnoucí. Snad jen v Deadly Industries se zrychlí, protože si to situace žádá a zvuk sirén tomu jen napomáhá. V takové Reality? Existence? pro změnu najdeme kus ne moc blahu člověka prospívajících rituálních praktik. Je to až obludně primitivní obřad vyplněný zoufalým voláním o pomoc. Ale taky nic víc.

 


Vše je záměrně jednoduché, zašlé a průmyslově mrtvé. EP dominuje závěrečný ultra pomalý track. Je sonicky naběhlý, dotírá, ale jinak je prachobyčejným kolovratem. Ubíjejícím a nudným. Ano, i v něm houkají sirény. Necrotechnology je vlastně takovým malým nepůvodním slepencem různých poloh a důvěrně známých zvukových procesů na téma starý, zatuhlý industrial metal. Jako vzpomínka možná dobré, jinak vlastně vůbec nic nepřinášející. Ale pochybuji, že tohle EP mělo něco přinést, jako spíš vyvolat.


Dobře, mám to rád, jsem takto nastaven a měnit to asi jen tak nebudu. Ovšem tohle čtyřmístné dostaveníčko je takové drobné plácnutí do vody, která ani nedělá kola. Takový malý odřezek, kterému by přece jen slušelo víc vlastního zkaženého masíčka. I za cenu té proklamované nepůvodnosti. Necrotechnici z Brazílie připomenou co mají, ale je to příliš fádní a omšelé, než aby si to člověk připomínal víc než cca pětkrát.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Handy / 9.4.19 8:29

To, že dělala pop, není předsudek, ale prostý fakt. Proboha, však si to stačí najít na wikipedii. Ale to by člověk musel udělat před psaním recenze nějaký výzkum a zjistit si pár věcí. A tak máme v recenzi v podstatě toto: "něco se mi líbí, ale ne zase nějak moc, a něco se mi nelíbí, ale zase že by mě to nějak otravovalo, to ne". Můžu se zeptat, co si z toho mám vzít? To je myslím přesně to, na to poukazovala kolegyně xxx, že recenzi chybí kritika. Ani jednou není zmíněn byť jen jediný příklad na konkrétní pasáž, která je teda kvalitní, nebo naopak selhává. Ve výsledku máme opravdu jen subjektivní názor autora - mohu se zeptat, k čemu mi takový subjektivní názor je? Proč je to album teda takové, jaké je? Někomu možná odvede pozornost "hájemství tajuplného hudebního světa", " folklorní prvky očerněné blackem", "vokální ceremonie", "folklorní motivy severského charakteru" a "atmosféricky doomová nálada spadající až někam do snivých končin", ale když tohle prázdné básnění vyhážeme z recenze pryč, nezbude nám vlastně žádná informace, kromě líbí/nelíbí. Může mi někdo vysvětlit jedním dvěma slovy, co konkrétně si mám pod těmi vzletnými pojmy představit? Nechci každopádně působit nějak agresivně nebo tak, chtěl jsem jen poukázat na věci, kvůli kterým tu nejspíše dřív vzniklo nedorozumění.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky