Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Negativa - Negativa

NegativaNegativa

Sorgh23.12.2011
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Quebec, Kanada, rok 2005. Cosi se dere z podhoubí tamní smrtelné scény a po chvíli s údivem pozoruji, že je třeba na světě přivítat nové seskupení toužící trýznit a deptat náročností své práce. Řeč je o deathmetalové sebrance kanadské provenience, skupině Negativa.

Jejími pilíři jsou dva členové Gorguts – Steeve Hurdle a Luc Lemay, kteří zde, a nebojím se použít to slovo, týrají nebohé kytary. Dalšími do mariáše jsou Etienne Gallo za bicími a Miguel Valade basující. Dle dostupných info se k nim na čas přidala i sličná děva, nějaká Roxanne Constantin, ale to se desky, kterou hodlám podrobit studiu, ještě netýká. Tohle miničko natočili v sestavě čtyř chlapíků, ještě s Dominiquem Lapointem na pozici basa, kde ho posléze vystřídal Miguel. Toliko o sestavě. Mini CD Negativa je jediným zákuskem, kterým nás mohou Kanaďani oblažit. Víc toho bohužel nestihli. Tak se na to mrknem, věc má tři kousky, moc se nezdržíme.

 

Jak jsme zvyklí u Gorguts i tady nás hned od úvodu vítá disharmonie a kakofonie rozeklaných zvuků. Pro neznalé těžko se orientovat, my co víme trsáme do rytmu. Ano, typický rukopis, který známe právě od jejich blízkých příbuzných, je tady se vší pompou a snaží se nás, avšak marně, naprosto rozladit. Vrzání a skřípot vercajku se probíjí skrz střední ucho až do hlavy a způsobuje fatální vibraci v kostěném labyrintu. Druhá věc mě překvapila totálně funerálním tempem, za které by se nemuseli stydět ani ty největší ikony světového doomu. Potácející se průvod jen ztěžka nese futrál s ostatky, nohy se podlamují a hrozí ztráta rozkládajícího se nákladu. Je to trudná a zapeklitá věc. Osoba nepoučená by hádala buďto naprosté šílenství protagonistů anebo snad zkoušku nepříliš zručného kvartetu. Já však o genialitě nepochybuji a kochám se. Úsměv se mi dere na rty, když kvičící kytary odehrávají finále do ztracena. Ve třetím fláku se vracíme do typické roviny NegativaGorguts. Snad aby nám trošku vrátili rovnováhu těžce vychýlenou předchozím kusem, ocitáme se opět ve světě chaosu a nočních můr, o kterých bychom ani nechtěli vědět nic bližšího. Zůstaňme v zóně poslechu a radujme se z „bezpečí„ reality.

 

Koho už nudí poslech tuctovek a lehce předvídatelné hudby, ten možná uvítá deci kumštu, který není těžko zaměnit za projev šílenství. Dá se na to náhlížet i z téhle stránky. Mně je ovšem bližší myšlenka muzikantské avantgardy a svobody, kdy se v hudební tvorbě může jedinec doslova vybláznit. Cesta Negativa je mi blízká, nacházím v ní krásnou a sympatickou složitost vkusu. Zdá se, že Negativa pokračují tam, kde prozatím skončili Gorguts. Na poslech těžce identifikovatelné rozdíly, podobnost, až bych řekl stejnost, je zde neoddiskutovatelná. Komu to vadí, jeho problém. Mně ne, jsem rád, že odkaz Gorguts žije dál.

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky