Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Neter - Inferus

NeterInferus

Garmfrost20.5.2018
Zdroj: CD / promo od vydavatele
Posloucháno na: mini věž
VERDIKT: Hudební nasazení Neter drží pod pokličkou, kde surově buble a čistě sporadicky vybuchne. Pánové se zhlédli v technicky podaném extrému, ale je škoda, že špičkovou práci neprovoněli větší vášní, dravostí a osobitějšími nápady.

Kdybych nevěděl, že jsou Neter ze Španělska, tipnul bych si buď Polsko, nebo USA. Neter už sice nejsou žádnými nováčky (Inferus je třetí deska), ale zatím z nich tak nějak cítím spíš nadšení ze svých vzorů než vlastní iniciativu. Aby bylo jasno, Neter hrají více méně valivý death metal s náznaky surové energie a zároveň sofistikované uhlazenosti. Že si protiřečím? Na jednu stranu to já dělám rád a na stranu druhou, přesně o tom Neter jsou.

 

Neter

 

Inferus je deseti skladbová, tři čtvrtě hodinová filosofická jízda. Líbí se mi, že na rozdíl od různých „umělců“, nezanevřeli ani na důkladné zpracování bookletu, kde nechybí jak texty, tak veškeré informace potřebné (sic) pro ukojení posluchačovy zvědavosti. Líbí se mi i grafické znázornění vlastních vizí podsvětí. Pánové holdují hloubavým myšlenkám. Sice se to jejich texty hemží krví, smrtí a podobnými radovánkami, nevystačí si s pouhým skládáním slov do úderných rifů, aby se to growlerovi hodilo do murmuru. Texty je zábavné si přečíst a třeba se i zamyslet.

 

Je mi jasné, že tento odstavec nechává chladným každého druhého, protože za a) booklet vidí maximálně v PDF a texty ho nezajímají, protože deathovým zpěvákům není stejně rozumět. Tady se musím zastavit, protože akceptujeme-li PDFko, rozumět zpívajícímu kytaristovi Manuelu Gestosovi je vcelku dobře. Jeho hlas je z těch, co otevírají chřtán a přitom zní neskonale brutálně. Stará dobrá škola! Musím podotknout, že právě hlas, projev a texty se mi z Inferus líbí nejvíc.

 

inferus

 

Jak jsem už podotkl, hudební nasazení Neter drží pod pokličkou, kde surově buble a občas vybuchne. Pánové se zhlédli v technicky podaném extrému a je škoda, že špičkovou práci neprovoněli větší vášní, dravostí a osobitějšími nápady. Bez mrknutí oka dodávám, že se často nudím. Zvuk je hodně dobrý. Je nejen slyšet každý šplouch a cink, ale hezky vyrovnává poměr mezi špínou a uhlazeností.

 

 

Hrát deathmetalovou muziku není vůbec jednoduché. S trochou nadsázky se dá říct, že se nezavděčíte nikomu. Buď se snažíte o inovace a narazíte na odpor, že tohle není death metal, nebo se rochníte v old schoolu, což je ještě nevděčnější než do deathu rvát black nebo elektroniku. Ve staré škole si libují staří mazáci, kteří mají své idoly z mládí nebo cucáci, kteří se taktéž klanějí ke všemu, co bylo. Občas se někomu podaří prorazit bariéru a změní cítění většiny (Behemoth svého času), ale opravdu jsem přesvědčený, že je to neustálý boj s větrnými mlýny.

 

Myslím, že je podstatné, vrátíme-li se k Neter, když je z hudby cítit srdce. Zapálení pro věc. A to kluci z Andalusie občas notně ukrývají. Není potřeba připomínat, že jsou slyšet z Inferus odkazy k pilířům stylu, že se leckdy kluci zapomenou a opakují nějaký riff víckrát. Vzhledem k vysokému nadstandardu stran instrumentální zdatnosti a opravdu dobrému growlu se snaží od průměrné šedi statečně vzdálit. Jestli se jim to jednou podaří je věc druhá. Snaha se však cení. Není jednoduché se v době totální přesycenosti trhu prosadit a udržet se. Držme klukům palce. Zatím jsou někde na půli cesty.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky