Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nidare - Naehe Und Flackern (EP)

NidareNaehe Und Flackern (EP)

Symptom28.3.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Minor
VERDIKT: Porce jistoty pro všechny milovníky postmoderního metalu.

Čtyřhlavá saň z německého Berlína nahrála sebevědomě znějící mini o třech skladbách, které není problém protáčet dokolečka dokola s dlouho přetrvávajícím pocitem svěžesti v uších. Výrazný blackový odér pumpuje do skladeb nejen energii, ale i příjemně mrazivou atmosféru. Je to typické dílo současné generace kapel, co se inspirují dřevními nahrávkami žánru, a pak produkují jejich vyzrálejší a více rafinovanou podobu. Pokud bych Nidare popsal jako, řekněme mírnější Hexis, nijak to neumenšuje jejich schopnost trhat chlopně se stejnou účinností, byť trochu jiným způsobem.


Místy až heroické nasazení je rezervováno především pro rychlé blastbeaty a středově agresivní kytary. Vokál je poměrně hodně schovaný v uřvaných strunách a člověk si tak nemůže pořádně vychutnat všechny odstíny, kterými zpěvák obohacuje celek. Vynalézavá hra na bicí nenechá nikoho na pochybách, že tady se nešetřilo citem ani zručností. Smutným údělem velkého množství basáků je fakt, že přítomnost jejich nástroje bývá nejčitelnější v bookletu. Naštěstí v této sestavě byla hluboké basové orbě rezervována odpovídající část frekvenčního spektra. Baskytara tu více sekunduje kytarám než šlapáku, netlačí tolik a její syčivý zkreslený zvuk je třeba hledat mezi bzučením včelínů.


Pro hudbu zdobenou disharmonií mám zřejmě slabé místo v srdci, takže hudební estetika kapely je jako stvořená pro mé uši. Kompoziční postupy kvarteta nejsou ničím ohromující, snad kromě prostého faktu, že všechno šlape jako dobře namazaný stroj. Zvukomalba má pestrou paletu s mnoha odkazy, které nemá velký smysl jmenovat, určitě si najdete vlastní. Faktem zůstává, že do skladeb se podařilo obtisknout živelnost, co zaujme nestrojenou přirozeností. Naehe Und Flackern je hudební kolekce zahraná na téma nenávisti, bolesti, hněvu a zoufalství, čili se točí kolem lidských emocí generujících silné obrazy. Zde se manifestují umanutým a strhujícím nasazením. Bengr, který chcete slyšet.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky