Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nidare - Naehe Und Flackern (EP)

NidareNaehe Und Flackern (EP)

Symptom28.3.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Minor
VERDIKT: Porce jistoty pro všechny milovníky postmoderního metalu.

Čtyřhlavá saň z německého Berlína nahrála sebevědomě znějící mini o třech skladbách, které není problém protáčet dokolečka dokola s dlouho přetrvávajícím pocitem svěžesti v uších. Výrazný blackový odér pumpuje do skladeb nejen energii, ale i příjemně mrazivou atmosféru. Je to typické dílo současné generace kapel, co se inspirují dřevními nahrávkami žánru, a pak produkují jejich vyzrálejší a více rafinovanou podobu. Pokud bych Nidare popsal jako, řekněme mírnější Hexis, nijak to neumenšuje jejich schopnost trhat chlopně se stejnou účinností, byť trochu jiným způsobem.


Místy až heroické nasazení je rezervováno především pro rychlé blastbeaty a středově agresivní kytary. Vokál je poměrně hodně schovaný v uřvaných strunách a člověk si tak nemůže pořádně vychutnat všechny odstíny, kterými zpěvák obohacuje celek. Vynalézavá hra na bicí nenechá nikoho na pochybách, že tady se nešetřilo citem ani zručností. Smutným údělem velkého množství basáků je fakt, že přítomnost jejich nástroje bývá nejčitelnější v bookletu. Naštěstí v této sestavě byla hluboké basové orbě rezervována odpovídající část frekvenčního spektra. Baskytara tu více sekunduje kytarám než šlapáku, netlačí tolik a její syčivý zkreslený zvuk je třeba hledat mezi bzučením včelínů.


Pro hudbu zdobenou disharmonií mám zřejmě slabé místo v srdci, takže hudební estetika kapely je jako stvořená pro mé uši. Kompoziční postupy kvarteta nejsou ničím ohromující, snad kromě prostého faktu, že všechno šlape jako dobře namazaný stroj. Zvukomalba má pestrou paletu s mnoha odkazy, které nemá velký smysl jmenovat, určitě si najdete vlastní. Faktem zůstává, že do skladeb se podařilo obtisknout živelnost, co zaujme nestrojenou přirozeností. Naehe Und Flackern je hudební kolekce zahraná na téma nenávisti, bolesti, hněvu a zoufalství, čili se točí kolem lidských emocí generujících silné obrazy. Zde se manifestují umanutým a strhujícím nasazením. Bengr, který chcete slyšet.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky