Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Night Vision - Sleeping Bus

Night VisionSleeping Bus

Victimer16.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Cestovatelská mánie napříč světem pokračuje a po různých hrátkách přichází čas uvolnění. Nyní jen evokující tmou opředené dopravní prostředky, nejčastěji letecké a lascivně hřejivé. Pohodlně se opijte, cesta bude nádherná a dlouhá.

Další z Necrocockových projektů je downtempová ambientní záležitost Night Vision nasáklá atmosférou dlouhých nočních přeletů nad kontinenty, vůní letištních hal a výprav za sexturismem. Letecká relaxační elektronika, zřejmě nejosobnější z Tomášových dosavadních hudebních výletů, daleká rajcovního světa Kaviar Kavalier a ještě dál od lesních uren a spaloven muskarinem otrávených turistů.

 

Night Vision je pohoda, klidná noční jízda s typickým dotekem necroharmonií, kdy letuška podávající další alkohol k hlubšímu spánku je stejně nahá, jako podivín v pilotní kabině. Jinak je vše směrováno k léčbě změnou klimatu a časovým posunem dezorientovaného cestovatele, který lační po odpočinku v pohodlí letecké společnosti Night Vision, jež jej převeze za hranici vyčerpání, do magických míst sladké tmy a snění.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/night%20vision.jpg

 

Kapitán Tom má zánovní knírek, sekt a župan, poletíme pomalu a daleko. Sleeping Bus je jistě tím nejvydařenějším z třídílné letecké příručky Night Vision. Je cítit vůní exotických míst a prožitků, zvláštní jemnou esencí vzdálených destinací, která se táhne celým albem. Troufám si tvrdit, že i znalí Necrocockových hudebních pochodů budou mít problémy v tomto snovém materiálu objevit autorův rukopis. Je tam, to je bez diskuze, stejně jako horkem poletující chuť na letecký mrd za závěsem pilotní kabiny. Je tam ovšem také hodně vlivů z celého světa, chilloutová náladovka, takové propojení letišť a atmosfér sálajících z jejich vestibulů se vzdáleným životem na jiných kontinentech.

 

Je vidět, že si Thomas hodně vyhrál s elektronikou, stejně jako z celkovou náladou Sleeping Bus, nasál mnoho podnětů a zvuků a zachytil co potřeboval. To ale není vše. Stejně tak je uvnitř Sleeping Bus k nalezení hlubokým spánkem polomrtvý turista vyklimbaný do říše omamných snů, krajina mraků pod letícím strojem a daleká světla vzdalující se země. Tomovi celá očistná jízda velmi prospívá, stejně pak posluchači, jenž je vtažen do děje a nechává se nést prostorem podprahového vnímání. Jen doplním, že album opatřila vedle Necrococka svým křehkým vokálem malinká zpěvačka Apple.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky