Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nightfall - At Night We Prey

NightfallAt Night We Prey

Michal Z11.10.2021
Zdroj: Flac
Posloucháno na: FiiO X1, FiiO E06, Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Nightfall spali dlouhá léta a pokud měli sny, zdálo se jim mnohé konstruktivní anebo na sobě vědomky pracovali a usilovně přemýšleli nad budoucím materiálem. Nahrávka má nejednu dobrou vlastnost a skladbu a byla by škoda, kdyby se tomuto doposud méně úspěšnému řeckému celku nyní nevěnovalo více pozornosti. Pro mě příjemné překvapení.

Řeky Nightfall jsem nikdy příliš v zorném poli neměl a zdatně jsme se míjeli. Naše míra odloučení byla navíc vyztužena osmiletou tvůrčí pauzou. Od dob nepříliš povedeného alba Cassiopeia proteklo hodně vody a hudby a na zamrzlém jezeře tvůrčího přetlaku páni z okolí Atén museli jistě vykonat nejednu hodinu výcviku bruslení, aby jejich piruety a skoky nebyly k smíchu. Nightfall vyprodukovali slušný podhled na melodickou stránku death a black metalu a mohu předeslat, že se jim dílo zdařilo i přes propastné tvůrčí ticho.

 

Důrazný dech a tep klasického šlapavého death black metalu roztáčí dění. Řekové se nestydí za svoji stylovou jednoduchost a vyprávějí svůj osobitý pohled na melodický metal. Nikomu necpou bombastiku nebo přehnané hrdinské eposy, natož symfoniku či klávesy. Důrazně kovají kovy a jemně sofistikovaně je legují kvalitními melodiemi. Občas se utrhnou do trysku a pálí metelice od pasu tvrději, než bych čekal. Z osidel nudy umí uniknout nevídaným raketovým pohonem a nejen ním. Kříží nervní jedovaté stíny s melodickými úsvity, tak jak je zvykem, přesto od pánů z Atén cítím jistý nadstandard, který mě baví.

 

 

Vysoce hodnotím snahu, aby každý zářez na albu At Night We Prey byl dostatečně odlišitelný od zbytku. Nemají problém začít s rozvahou a důrazem. Agresivitu a tlak postupně přidávají a variabilně jimi zdobí honosné melodické ornamenty death metalu.  Zmíněná snaha o rozmanitost je opravdová a v každé skladbě se dočkávám osvěžení výchozí hudební formulky novými odstíny nálad a atmosfér. Další deviza leží ve výrazu skladeb, znějí uvěřitelně a nic se jen nelakuje na oko. Lehce se dotýkají krajanů Septic Flesh nebo Rotting Christ, ale kráčí si vlastním řečištěm a jsou zajímavým prvkem do řecké trojčlenky.

 

V klidnějších pasážích a sborech identifikuji i prog- či až art-rockové asociace. Melodika alba je neskromná a vychází z řecké školy, nese v sobě velikost a hrdost. Dává zapomenout na ústup Řeků do stínu od hlavního stanu tvůrců dějin. Kompoziční zručnost a chuť působit netuctově z nahrávky čiší ve všech pórech. V konečném důsledku ke střídmé bombastice Nightfall neustále směřují, ale podávají ji civilně a uvěřitelněji, než se v současnosti nosí. V téměř každé skladbě dřímá skutečný hitový potenciál nebo do paměti se zapisující silný moment. Zapomeňte na podpůrné symfoniky nebo monstrózní klávesy. Dámský vokál pro ozvláštnění tu je, ale jinak jest vše zhotoveno pěkně po staru a poctivě.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky