Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nokturnal Mortum - The Voice Of Steel

Nokturnal MortumThe Voice Of Steel

Sorgh27.10.2012
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Kdeže předloňské vrány jsou. Můj synek tehdy slavil první Vánoce a Nocturnal Mortum vydali po čtyřech letech další sérii lidovek k poslechu a tanci. Po období ticha se tak z východu, z březových hájků a remízků opět ozvala trumpeta a vyrušila hejna vrabčáků nudící se v listoví. Na Ukrajinu přišla zima. Křepčící mužici znovu fidlají, troubí a skotačí jako pominutí.

Uběhlo pár let od doby, kdy Nocturnal Mortum poprvé pozvedli zbraně a na hudbě je to znát, viditelně ubylo zběsilosti a rychlosti. Ta už není prvořadá a všudypřítomná. Pánové se zřetelně zklidnili, přibylo vrásek a tak se mezi prachem zla dají zahlédnout stopy romantiky. Co se týče světonázoru, nejsem si jist. Azbukou nevládzem, škrékaní není rozumět, přesto zůstávám ostražitě na vartě. Je všeobecně známo, že skupina proklamovala pochybné naciolistické názory, se kterými nejsem s to souhlasit. I proto jsem doteď vlastnil pouze album NeChrist z roku 1999, které mě sice uhranulo svou syrovostí a zlem, avšak po zjištění výše zmíněného marastu jsem je odložil do truhly pod děravé negližé. Jenže doba pokročila, lidé se mění a s nimi i jejich názory. Proč jim nedat šanci? Odložil jsem tedy morální brýle a ponořil se do hudby.

 

Ta zanechává smrduté šlápoty bláta na čerstvě vytřeném linoleu jizby, prška březového listí zasypala ještě teplé lůžko. Není čas spát, vyrážím do noci k vatře, k soudruhům, a budeme spolu drhnout staré pohanské kůže nasáklé kolomazí. Blackmetal je stále živnou půdou Nocturnal Mortum, jsem tomu rád. Je ho zde stále požehnaně, bzučící kytary jsou pastvou pro moje slechy a kulomety bicích jakbysmet. Ale už to není jen černočerná surovost. Vkusně se zde množí a roubují nové relikvie.  Přibylo folku, nálada se odlehčila a člověku je milo si desku pustit pod zvolna opadajícím vánočním stromečkem. Někdy je až teskno, když otloukaná píšťalička hladí noční vzduch a vyluzuje jednoduchou linku krotící brus kytar. Kdesi v mlází mimo světlo pálících se pravoslavných ikon fidlá mužik na housličky a člověku až lezou slzy do očí, jak je to hezké. Podobná atmoška jako třeba u Hardingrock, souzvuk lidové tvořivosti a umění.

 

Celý tyjátr začíná povědomým intrem, které uvádělo už zmíněnou fošnu NeCHrist. Nechápu, možná jde o univerzální otvírák na vícero demižónků samohonky. Ale pozor, po chvilce poslechu se intro mění v jiný motiv a vše je tak v pořádku. Napomínám se, nesmím být tak hrr v hodnocení. Poté se otevírá noční krajina březových hájků, remízků a zurčících potoků. Touto vysočinou se plíží starej vlk Knjaz Varggoth a sebejistým řevem pána Ukrajiny řve o hrdosti národa tolikrát porobeného, ale nezlomeného. Fičák naostřených strun sází ledovou jinovatku do jeho zatuchlé srsti. Lačně nasávám ten pach staroby a tetelím se blahem. Přikryto klávesovým kobercem se počasí už nejeví tak nevlídně jako před chvílí a lze říci, že námraza předchozí tvorby pomalu odtává. Je to velmi přístupné. 

 

Ano, došlo k lehkého posunu tvorby směrem soft, avšak při zachování surové dřeně. Paradoxně byla tvorba tvrdší při angažmá dvou klávesistů, která jsou ovšem již minulostí a je vidět, že v tomhle to není. I synťákové orgie mohou být zlé a nelidské, žádnej gothic cukrkandl. Přidám-li ke spokojenému hodnocení i pěkně vykreslený obal, nelze být zklamán.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Štěpán Šimek (abysszine.com) / 2.11.12 9:43odpovědět

Bravurní recenze, líbí se mi tento emocionální styl psaní, pak si desku dokážu přesně představit. CD "The Voice Of Steel" je ryzí genialita, ideologii kapely při poslechu hudby neřeším.

Milan Snopek / 28.10.12 11:40odpovědět

Já tuhle desku mám (hned po Nechristovi) nejradši z celé tvorby Nokturnal Mortum. Dávám stovku, protože tohle fakt žeru. Ty art rockové výlety jsou geniální.

Victimer / 27.10.12 17:46odpovědět

Tohle album mě svého času dostalo. Záblesky až pinkfloydích atmosfér udělaly z dříve ryzí brutality jednu z nejpůsobivějších black metal desek posledních let.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky