Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Oblivium Regnum - Zrádce

Oblivium RegnumZrádce

Bhut24.5.2023
Zdroj: CD promo od kapely
Posloucháno na: Denon DRA 625, Denon DCD 625-II, Grundig Box 660a
VERDIKT: Epický death metal odkazující na dějinné události naší země. Příjemný start nové kapely s nápadem a šikovným uchopením.

Připravte se, lekce dějepisu v rytmu melodického death metalu právě začíná. Kapela Oblivium Regnum po nějakých pěti až šesti letech existence vydala svůj prvotní materiál ve fyzické podobě. Jedná se o čtyři skladby vložené do podoby EP materiálu o celkové délce necelých pětadvacet minut, což podle některých zvyků mohla skoro být délka velkého alba. Alespoň moje přesvědčení o této poučce vychází z alba kapely Tři Sestry a to 25:01. Na prvotinu, myslím, akorátní porce, která může předznamenat slibného nástupce. Do úvádějících faktů se ještě hodí doplnit, že kapela není tvořena novými tvářemi na scéně. Oblivium Regnum propojuje minulost v kapelách jako Depressive Realiy, The Rays Of The Sun, či Stigma. To všechno jsou jména, která za sebou mají solidní materiál a jejich hudba nebyla vyloženě blbá, takže předpoklad k příjemnému poslechu tu už máme.

 

Nahrávka jménem Zrádce je uchopena koncepčně, respektive se celá věnuje určitému oboru, odvětví, době. Jde o pradávný středověk a jeho dějepisné reálie odehrávající se na území našeho současného státu. Kapela tak vytahuje z učebnic (i mimo ně) události a postavy, které udávaly chod doby a utvářely formu soudobého království. Díky epičnosti tématu v lyrické stránce věci je vhodné dodržet určité propojení i do otázky hudební/instrumentální a toto vědomí se stalo realitou. Muzika uhání ve středním tempu s melodickými výpady, či obecně takovou dávnověkou harmonií ukrytou v atmosféře jednotlivých skladeb. Pochopitelně, že vzhledem k tématu dochází i na nasamplování řinčení želez, co by doklad středověkých krutých střetů a bojů. Možná vám už tyhle kousky přijdou trochu otřepané, protože úvod v podobě zvuků válek (ať už těch s palnými zbraněmi nebo bez nich) má celá řada kapel. Vždycky však jde o důležité propojení s tématem skladby, což i zde je výmluvně obsaženo už v jejím názvu – Poslední bitva. Možná stokrát použité intro skladby, ale někdy to i tak funguje dobře, což je i případ zdejší písně.

 

 

Výpravnost témat a hudby je pěkně vložena do rozmanitosti jednotlivých pasáží, které vytahují několik změn a nabízejí celkem pestrý průběh. Je to doloženo nápaditým burácením bicích, které neklepou jen určité tempo, ale dokážou i trochu pročechrat přechody a rozhoupat plechy. V konjukci s kytarovými vyhrávkami jde o příjemný úkaz. U kytar určitě stojí za to vypíchnout způsob hry, který občas balancuje u hradeb black metalu. Pokud bychom chtěli přihodit nějaké přirovnání k existujícím skupinám, pak bych z domácího prostředí vytáhl styl Mortifilia, jen trochu volnější rychlosti a z těch zahraničních mě napadá třeba Unleashed, asi i proto, že jsem si je v nedávné době v domácím poslechu zase trochu osvěžil a připomenul.

 

Zbývá projednat problematiku fyzického nosiče, který je v tomto případě uspokojivý, funkční a dostačující. Mně se třeba líbí titulní obal, ačkoliv ten zabodnutý meč je taky už docela klišé. Ovšem lokace je dobře známým místem a pokud jste tento hrad nepoznali, tak byste na něj měli okamžitě vyrazit. Poznáváte tuto zříceninu z třináctého století? Shodou okolností jsme o hradní kapli nedávno povídali zde. Nuže je to Bezděz, ale věřím, že jste jej poznali, je to totiž jedna z ikonických siluet dávných statků, které se na našem území nachází. Jsem si jist, že jeho vyobrazení není náhodné splnění „siluety hradu na obalu“, ale jasný odkaz k celkovému tématu alba. V bookletu ještě objevíme popisky (nikoliv texty) k jednotlivým skladbám, které tak odhalují konkrétní obsah, o kterém se tu zpívá.

 

Takže, jak zní verdikt? Třeba tak, že Oblivium Regnum je příjemnou kapelou s přesahem do promyšlených konstrukcí zasazujících celou kapelu do nějakého konkrétního zaměření. Možná si vzpomenete ještě na Amon Amarth, kteří de facto fungují na podobném principu, a to jak hudebně, tak ideově (ve smyslu osvěty/oslavy o vlastním rodném kraji). Máme tak co dočinění se slibným startem nové kapely, která se již na malé prvotině profiluje do určité pozice a odhaluje své záměry. Vzhledem k názvu kapely odhaduji, že téma středověku nebylo ojedinělé a že hodiny dějepisu budeme absolvovat i nadále.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Joblik / 4.11.12 21:12

No,65'%.... Kritici... Za mých mladších let nějaké recenze nebývaly a přitom povstaly kapely jako Root,Törr.Assessor,Kryptor,Debustrol,Arakain už tu byl... Bylo by zajímavé číst nějakou kritiku na díla,která jsou dnes kultem.Co bylo dobrý se mezi lidma rozneslo a o to jde. Takže bych si cenil těch 90-ti %. Osobně bych dal tak 80-85 %.A to díky zpěvu.Ano taky tady podle pana recenzisty vidím nejslabší článek.Ale to díky ne v recenzi uvedeným příčinám.Osobně mi zpěv přijde kapánek utopen oproti ostatním nástrojům.Todle mi tam nesedí.Proto je to kapánek nevýrazné.Pustím si Vader,pustím si Morgoth,tam je zpěv další nástroj,nástroj který možná přečnívá i nad ty ostatní. A poslední věc - uřvanost a štěk do thrashe patří,tak to má být.Nic mě nedokáže vytočit víc,než když Toužimský zpívá věci z 90-let (hlavně Amadeus) a cpe tam co nejvíc harmonických linek,juva to mě tak točí !!! Takže štěkat a řvát,kurva vždyť ten život se s náma přece taky nemazlí...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky