Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Orbs - Past Life Regression

OrbsPast Life Regression

Victimer20.8.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / JVC UX - H330 / phone / bike
VERDIKT: Uvolněnější a jistější sami sebou, takoví jsou Orbs na svém druhém albu. Lehce ztřeštěná a teatrální variace na téma jak být pořád méně screamo a více prog rock funguje.

Úvodem je třeba přiznat, že podobně vybarvené spolky mě v drtivé většině obloukem míjí a na drink se zastavím jen s těmi, které náhodně potkám. Stejný příběh pojí můj vztah k Orbs. Ke kapele, která má venku dvě desky a o té druhé bude příštích pár řádků. O "Past Life Regression", která potvrzuje, že směrovování vlastní kocábky do vod progresivního rocku není pouhým mámením. I za cenu hravosti a zjevné emoční vyšinutosti, která nemůže být každému po chuti.

 

Je to jako kdybyste chytli za křídla Between The Buried And Me (klidně jejich poslední album) a odřízli z nich poslední zbytky metalové zuřivosti, nechali jen to rockově hravé a čistý vokál (ten pichlavěji afektovanější). No a je to venku... Trochu jsem kecal, když jsem tvrdil, že se do podobných domácností stavím jen někdy, protože BTBAM hltám hodně dlouho a zrovna poslední album "Coma Ecliptic" považuji za jejich tvůrčí vrchol. Ale nadále se bavíme pouze o přiblížení, Orbs jsou pořád hlavně Orbs. A ti jsou přece více screamo a méně komplikovaní...

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/orbs%2016.jpg
Fakt je ovšem ten, že samotný vznik kapely měl s existencí BTBAM co do činění. Jména zakládající dvojice Ashley Ellyllon - Dan Briggs vydají za vše už jen proto, že Briggs v této kapele (pořád) působí a Ashley se zase chtěla zaplést s někým, kdo se u nich angažuje. Slovo dalo slovo a nic nebránilo zrodu nové formace Orbs. Klávesačka se zkušenostmi z Abigail Williams a také Cradle Of Filth zatoužila obrátit temnotu ve sluníčko a vlastně se jí to povedlo. K Orbs se tma příliš nehodí. Abychom to dotáhli do konce, tak ještě připočtěme zpěváka Adama Fischera, který se vedle Orbs ohřívá v Fear Before the March of Flames a je majitelem projevu, který každému zkrátka nesedne. Je v něm pořád ta dětská frackovitost, chuť si hrát a vřískat. I když dávno hodně utlumená, je tam a asi vždycky bude.

Orbs vydávají své druhé album po šestileté odmlce a pokud bych jej měl nějak charakterizovat, mluvil bych zejména o větší jistotě a nalezení sebe sama v poloze, která kapele zkrátka víc sluší. Ve srovnání s "Past Life Regression" působí debut spíš jako nástřel a hledání ve vodách, které jsou kapele sice blízké, ale ne vše je dosud úplně jasné a seřízené. To aktuální deska svým způsobem řeší a představuje Orbs jako vycentrovanější spolek brouzdajcí se v chytřejším rockování se spoustou melodií a rozšafným projevem celkově. Hudba Orbs, to je závislost na hravosti. Především a dnes ještě více, než před šesti lety.

 

A umí to podat hodně zábavně. Stálo to sice nějaké síly a srovnání se s celkovým projevem kapely, ale výsledek je více než zajímavý. "Past Life Regression" je rozhodně vydařenou nahrávkou, skladatelsky vyváženou a v některých fázích až excelentní. Aneb jak hrát složitější hudbu tak nějak lehce a s prstem v ... to už je jedno kde. Chce to jen trpělivost a vhodné nastavení na ... a teď nádech... vlnu US post puberťáctví zaoceánského prog rockování. Nic není pro každého, ale Orbs umí skutečně zabodovat. Věřte mi.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 18.8.16 9:44

Taky mám Primitive raději a dodnes je to pro mě vrchol toho, co považuju za Soulfly. Ještě výborná deska byla Dark Ages, ale ta už byla někde jinde.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky