Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pačess - Zoigl (EP)

PačessZoigl (EP)

Bhut9.11.2019
Zdroj: LP
Posloucháno na: Denon DRA-625, Denon Quartz DP-23F, Grundig Box 660a
VERDIKT: Romanticko tragický příběh, jehož osvěžením je várečná tématika. Výpravný black metal v hezkém provedení. Není nad čím dumat, ale jen si užívat a tajně se těšit na svlažení hrdla.

Na úvod musím opět pochválit spojení dvou elementů, které mám tuze rád. Muziku a pivo, a nebo ještě líp black metal a dobré pivo. Zoigl je totiž hodně okrajová věc, o které sám vím jen něco z pár článků, ale nikdy jsem na vlastní kůži neprožil/neochutnal, nýbrž se k tomu pochopitelně už léta chystám. Pro domácí studium zkuste třeba toto, toto nebo toto povídání. Ale letem světem: Zoigl je pivo uvařené v komunitním/obecním pivovaře a podávané v domácím prostředí. To máte tak, že v Německu je několik obcí, které jsou nedaleko našich západních hranic, tam mají pivovar se vším vybavením. Místní sládci se pak dle rozpisu střídají v jeho využití a doma již nechávají doležet kýžený produkt vlastního charakteru. Když je hotovo, tak se v takovém stavení otevře dvůr a pomocí šesticípé hvězdy se vyzve k ochutnání a hostině. Právě ta hvězda zvaná zoiglstern se snadno může zaměnit s hvězdou Davidovou, kterou má ve státní vlajce Izrael a všichni asi víme proč. Zde je však význam trochu jiný, neboť jde o vyobrazení dvou rovnostranných trojúhelníků, které symbolizují tři elementy k uvaření piva potřebné (oheň, voda a vzduch). Někde se také využívalo vyvěšení čerstvé uříznutého smrčku, neb i on má svým způsobem tvar trojúhelníku. Ale na pivní rozumy zde není prostor ani čas, takže se raději koukněme, kdo že se to chopil myšlenky takovou krásnou tradici zhudebnit.

 

Pačess. Právě on započal rozsáhlou ságu o pivovarsky nadaném chlapíkovi jménem Kryštof Bierbrauer (jak příznačné příjmení), který svůj um zdokonaloval v řadách kláštera trapistických řeholníků. Však si jistě vzpomenete na někdejší povídání o Trapistovi. Tehdy byl příběh zakončen tragicky a až dnes můžeme sledovat další kroky a osudy tohoto jedince. Nerad bych prozrazoval příběh, jelikož samotné provedení nahrávky je něco mezi audio knihou a výpravným albem. Respektive jde spíše o EP, jelikož zde najdeme trojici klasických skladeb + mluvené slovo. Pačess s pomocí Chymuse rozepsal další počínání mladého Kryštofa, se kterým se osud nemazlí a do cesty mu strká ženskou i zajímavé zkušenosti várečného řemesla. Konec příběhu je opět otevřený a můžeme tak vyhlížet další pokračování, které se zatím směle blíží k hranicím naší země. Kdo ví, kde se Kryštof zase objeví, zda poputuje do Bavorska, kde počne ctít, či snad sepisovat Reinheitsgebot nebo se opět vrtne do nějakého kláštera. Ten příběh je prostě příjemný.

 

EP Zoigl vyšlo jako gramodeska, kde na straně jedné najdeme trojici písní a na straně druhé mluvené slovo, které doprovází zpěv ptáků, čili takové venkovní čtení někde v přírodě. Pro všechny případy jsou texty všech stop otištěny do bookletu, což rád vidím, neboť namluvená strana mi nepřijde příliš povedená. Mám dojem, že některé věty jsou chrleny příliš rychle (ne, není to blbě nastavenou rychlostí gramofonu), takže dojde k takovému drmolení. Hádám, že to bylo sesekáno kvůli stopáži, aby se celek vešel na jednu stranu LP. Ovšem jako ozvláštňující prvek hudebního díla tohle funguje skvěle, navíc, když je příběh tak pěkně rozpracován a protkán staročeskými výrazy.

 

 

Strana první, tedy ta čistě hudební, se projevuje epickým black metalem, na který měl patent Quorthon a jeho Bathory. To snad nikoho, kdo kdy přišel do kontaktu s Pačessovou tvorbou, nepřekvapí. Tentokrát je jeho nápaditá a melodická strunná hra doplněna o bicí údernost Marthuse, který v současnosti mává paličkami v Cradle Of Filth. O zpěv se postaral právě Chymus (dříve Isacaarum, dnes Antigod), který vtiskl skladbám punc agrese a nelítosti, což skvěle podtrhává hlavní zápletku děje. Moc se mi líbí využití akordeonu v první skladbě, která tím dostává velice svěží charakter. Melodie jsou zde velmi líbivé a ačkoliv se tu bavíme o stavebních kamenech black metalu, tak té černoty a bubákovství tu zas tolik neobjevíme. Je to škoda? Řekl bych že ne, protože tohle je prostě epická záležitost, která si žádá trochu té pestrosti a rozmanitosti, stejně jako je tomu v korbelu s regionálním zoiglem.

 

Za mě ve výsledku jenom spokojenost. Hezký příběh s milým leč netradičním tématem. Hudba se poslouchá dobře a má určitou chytlavost a dobrý svižný spád. Provedení a zpracování tématu je opět originální a nutno říci, že povedené.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Míra / 28.1.21 19:32odpovědět

Těším se na novinku 2021

Olin / 14.11.19 11:33odpovědět

Jen škoda pro ty,co to neznají,že tomu zpěvu je tak špatně rozumět.Jak na desce tak i při žívém vystoupení.Zvlášť když s tím krásným příběhem a texty bylo tolik práce.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky