Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pathology - Unholy Descent

PathologyUnholy Descent

Garmfrost21.6.2024
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Brutalita zůstala hlavní charakteristikou kapely, ale ta šlape profesorsky diktujícím způsobem.

O Pathology se mluví v superlativech. Kapela si nese označení ikonický fenomén na brutal/deathové scéně. Zejména díky fenomenálnímu bicmanovi, kterým je Dave Astor, spoluzakladatel legendárních Cattle Decapitation. Pathology brázdí scénu osmnáct let, desky vydává (zejména v začátcích) takřka každý rok. Unholy Descent je v pořadí dvanáctým počinem a kupodivu natočeným ve stejné sestavě, co dvě předchozí desky. Zmiňuji to s ohledem na zástupy muzikantů a zpěváků, kterých se v Pathology vystřídalo docela hodně. Když se ohlédnete, je jasné, že jakékoliv změny nemají výrazný dopad na znění nahrávek. Dave Astor má jasno, jak by měli Pathology znít, a přesně tak tomu je.

 

pathology

 

Styl Pathology pokaždé přinese pořádnou porci surové zábavy. Nicméně pokaždé stejnou. Jejich desky mi prosvištěly hlavou jako špatný nápad, a vícekrát jsem se k nim nevracel. Až poslední dvě s novou sestavou, přes veškerou stejnost nabízely jisté oživení. Pěvecké kreace growlerů v Pathology mě nechávaly chladným. Mám rád jiný druh growlu než tyto. Hlas Obieho Fietta mi ze všech pěvců kapely sedí nejvíc. Rovněž své zvracení tahá až z paty, kvičí, bručí, ale netlačí tolik na pilu, a k hudebnímu marastu pěkně pasuje.

 

Tříletá pauza od The Everlasting Plague Pathology prospěla. Překvapil mě vzdušnější zvuk a zajímavě zaranžované skladby obohacené o nepřehlédnutelně zakomponovanou instrumentální techniku. Brutalita zůstala hlavní charakteristikou kapely, ale ta šlape profesorsky diktujícím způsobem. Stejná sestava, ale více vývoje, než alba v době, kdy každou desku nahrál někdo jiný.

 

Tempo skladeb není za každou cenu nasypané. Groove vstupy připomínají, že by posluchač měl nejen pogovat, ale také pořádně rozcvičit krční páteř. Astor získal v Danovi Richardsonovi nebývale šikovného komplice. Vystačí si s jednou kytarou, aniž by ve studiu vrstvil jednu stopu na druhou. Nebojí se sólovat, ani mazat kila na kila. Nemít vedle sebe samozřejmě výborného basáka, kterým Ricky Jackson bez debat je, nebyla by jeho hra taková zábava. Výkon mistra Astora nemá, předpokládám, cenu hodnotit. Opět předvádí, zač je toho loket. Bicí jsou všude, nejsou ani na moment monotónně únavné, ale ani přehnaně technické. Jsou variabilní, plné vyklepávaček, přechodů i sypanic.

 

 

Ve svých třinácti skladbách Pathology oživují starověké mýty, bohy a démony. Rovněž je znát, že se kapela snaží obohatit svůj notoricky známý sound nejen o lepší instrumentaci, ale dočkáme se melodičtějších sól a zábavněji vystavených kompozic, aniž by se byť jen o píď odlehčilo z těžkotonážního deathu. Z desky je znát, že ji nahrávala kapela, kterou to spolu baví, svému řemeslu rozumí a chce ho v rámci žánrových mantinelů posouvat, aniž by se zpronevěřila své vlastní historii.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-k- / 27.6.24 0:40odpovědět

Velice slušná porce poctivého BDM. Vše je v pořádku, stopáž vyhovuje - paráda!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky