|
|
||||||||||
Povodí Ohře jsem začal registrovat ani nevím kdy v průběhu minulého roku, ale k poslechu jejich debutní desky jsem se dostal až začátkem toho letošního. Motivací bylo více méně doplnění přehledu v tom, co vyšlo, jak moc je to zajímavé, nebo nezajímavé, ale v případě této kapely i různě rozeseté informace o tom, že za prvé to zajímavé je a za druhé že členové kapely za sebou mají různou zajímavou minulost. Esazlesa, Esgmeq a pár dalších jmen vzbuzovalo zvědavost.
Můj osobní poslechový příběh Povodí Ohře navíc neměl krátkého trvání, narozdíl od mnoha dalších, kde je po jednom přehrání vymalováno a navždy jasno. Deska zaujala, nemám problém si to přiznat, i když ne zcela a ne ve všem. Celé to vyvrcholilo v podstatě před pár dny, kdy jsem si jednak plus mínus utřídil myšlenky v hlavě, a druhak musel nějak vstřebat informaci toho typu, že tahle deska byla / je nominovaná hned ve dvou kategoriích cen Anděl, které bychom dle dřívějšího dělení označili za žánrové - rock (logicky) a alternativa a elektronika (otázka proč).
Další zajímavostí, která je v kontextu této nahrávky důležitá (aspoň z mého pohledu), bylo téměř současné naposlouchávání nového alba Nylon Jail, jejichž víc jak pět let stará deska My Heart Soars Like a Hawk (2013) našla prázdné místo na české hudební scéně a spojení slov country rock díky ní dostalo mnohem zajímavější obsah. Píšu o tom především proto, že zatímco aktuální Nylon Jail tento žánr prakticky opustili (a fakt nevím proč, když jim to tak šlo), tak Povodí Ohře jakoby v pravý čas vyplnili uvolněnou pozici a svým eponymním albem ve mně zahráli na stejné nebo hodně podobné struny.
Povodí Ohře v některých, ale zdaleka ne ve všech skladbách zdatně vykreslují westernovou atmosféru, ale zatímco při poslechu Nylon Jail jste mohli cítit, jak kolem vás proudí svěží vzduch jak při projížďce na koni, v případě této kapely tím vzduchem létají kulky, prach a sem tam nějaká ta facka. Povodí Ohře jsou zemitější, syrovější, bez poetiky a jakkoliv pro svůj rock čerpají hodně přísad z blues a třeba z toho country, v jádru nezapírají své kořeny a přísahají na takový ten noise rock, kterého mají plný katalog třeba u Silver Rocket. Možná i to je ten důvod (nebo zvyk, zlozvyk, nevím co), že zvuk desky a jednotlivých nástrojů jde do červeného, v mnoha případech naprosto nepochopitelně a podle mě úplně zbytečně. Ve výsledku mě pak vůbec nepřekvapilo, že za mastering je zodpovědný Amák z Golden Hive, od kterého jsem slyšel už tolik neposlouchatelné, přepálené hrůzy, že by to uvrhlo do deprese i hodně odolného jedince.
Ten základ v noise rocku navíc poslech od poslechu vystupuje víc a víc na povrch a v jeden moment prostě zjistíte, že až na pár skladeb máte co do činění s bledě modrou variantou třeba zmíněných Esgmeq, jen tentokrát trochu jinak zaranžovanou a pomalejší. Na vině samozřejmě není jen zkreslení kytar, ale pro mě mnohem větší měrou textová a hlasová rovina desky. Asi není dvakrát důležitý můj osobní pocit, že k podobné hudbě (skladba Za zdí a jí podobné) by mnohem víc sedl hlas třeba Marka Lanegana než rádoby drsňácký, ale v podstatě nanicovatý projev Sisiho (typicky v KPP). Možná pro někoho nebudou důležité ani texty, anebo právě naopak v nich bude vidět reflexi současné i minulé doby natolik hlubokou, že se mu z toho zatmí před očima. Osobně právě v nich cítím nejslabší místo (snad s výjimkou zmíněné písně Za zdí), protože jejich snaha o hloubku a uchopení vážných témat nedokáže zamaskovat povrchnost a pózu určenou stejně naladěným jedincům. Pocit trapnosti při poslechu skladeb jako Propaganda nebo Marnotratnosti se potom překonává dost těžce, i když asi nemám problém pochopit, že přesně něco takového část scény očekává, je na to uvyklá a vidí / slyší v tom něco víc.
Celkově je pro mě tahle deska taková lehká schizofrenie mezi docela zajímavou a příjemnou muzikou, kterou když si chci užít, musím spolknout jednak hořkou pilulku přepáleného zvuku, a pak dvojnásob hořkou medicínu rádoby hlubokých sdělení. Nejsou hluboká, jsou jen účelově napsaná pro ty, kteří na to slyší a mají u toho pocit, že jsou přemýšliví. V tomto se Povodí Ohře bohužel nijak nevymyká a těch rozhodně ne málo plusových bodů za dobrou muziku zase rychle ztrácí Sisiho neochotou opustit otřepané stereotypy.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Coornelus / 29.1.19 9:09odpovědět
Ahoj Jirko, tak tady z mé strany panuje s tebou shoda na 100% ve všech bodech obžaloby :-))) Díky tomu humbuku kolem jsem se to snažil pochytit a zůstal někde na půl cesty... akorát mi přijde, že v tom jedem sami dva :-)))
Jirka D. / 29.1.19 10:04odpovědět
Ke mně se z toho humbuku doneslo asi jen něco málo, protože se snažím takové věci moc nesledovat a názor si dělat sám. Mně ta deska spíš přijde jako taková promarněná šance - našlápnuto bylo výborně, ale pak jakoby se něco podělalo, převládla obava udělat něco jinak a vsadilo se na to, co je jisté. Ale chápu, že částí scény, ze které tahle kapela vzešla, to muselo hluboce otřást.
Label:Stoned To Death
Vydáno:Červen 2018
Žánr:noise / country / blues rock
Sisi - zpěv, texty
Honza - bicí, perkuse
Bouše - kytara
Ladon - baskytara
pan Mže - kytara
1. Za Zdí
2. Povodí Ohře
3. Ulice Za Moskvou
4. Kozel Stará
5. KPP
6. Propaganda
7. Ostrovy
8. Marnotratnosti
Magick Musick 2023
17.6.23, Čermná, bouda
Kalle, Povodí Ohře, Lišaj, Roullieux, White Wigwam, Paregorik v Soulkostele
15.9.18, Soulkostel, Vernéřovice
Ihsahn
After
Marianas Rest
Fata Morgana
Soundgarden
King Animal
Elementary
Horizont lidskosti
Merzbow
Nezumimochi
Zatokrev / Minsk
Bigod
Progenie Terrestre Pura
U.M.A.
Satyricon
Satyricon & Munch
Journey Into Darkness
Multitudes Of Emptiness
Sedmý ročník Front Line Festu proběhne 28. března v pražské Modré Vopici a o den později v Brně, v klubu Melodka. Na obou akcích se můžete těšit na po...
1.2.2025Pestilence představují nového kytaristu. Stal se jím Max Blok (Alkaloid, Dark Fortress), který nahradil Rutgera van Noordenburga. Pestilence v současn...
1.2.2025Polský sólo black-metalový projekt Pusta Noc debutuje s koncepčním albem Speculo Magicas (2025), které zhudebňuje legendu šlechtice Twardowského, co z...
1.2.2025Řecká psychedelicky-rocková kapela Naxatras vydá v únoru na Evening Stars Records své nové album pojmenované lakonicky V a při té příležitosti zveřejn...
31.1.2025Finští melancholici Hanging Garden vydají pod Agonia Records 14. března nové EP The Unending. Z něj nyní coby ochutnávku pouští do světa singl se skla...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.