Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Queensrÿche - Empire

QueensrÿcheEmpire

Michal Z31.1.2011
Zdroj: MP3
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Queensrÿche dokázali nahrát výtečné dílo, kterému čas neublížil a obloukem se mu vyhnul. Stvořili album, ke kterému je možné neustále se vracet. Krystalicky čistá, chirurgicky přesná produkce, vyrovnaný silný materiál, geniální melodie. Přístupné album, nikoliv podbízívé a rádoby líbivé. Prog metalově rocková čítanka skloubená se stadiónovým rockem a pompou vkusným způsobem.

Queensrÿche po uměleckém zlomu a komerčním ohlasu alba „Operation: Mindcrime“ z roku 1988, posbírali vavříny a po vystřízlivění nadešel čas na další kreativní období. Nelehkého nástupnického postu se musel zhostit nový materiál – „Empire“. Kapela na něm jde s kůží na trh, progresivně se posunula zase o koňskou délku. Nebojí se více experimentovat, zjednodušit skladby a přesto natočit vynikající silné a chytlavé album skvělého prog metalu, nebo chcete-li prog rocku. Prodejní úspěch alba Empire, přinesl členům kapely absolutní finanční zaopatření, jelikož se stalo po celém světě multiplatinovým.

 

Empire, v sobě drží nekonečný arzenál hitových skladeb, kdy jediný kousek z playlistu není možné zatratit nebo brát jako špatný. Taková jakostní vyrovnanost je k nalezení jen ve výjimečných případech. Celé CD je vyprodukováno s krystalickým zvukem a absolutně namakaný balanc dovoluje kochat se všemi instrumenty. Zjednodušení a prosvětlení kompoziční stránky posílá do středu pozornosti jednoduché, ale přesto geniální motivy a melodie. Odpich alba je neskutečný a přes vycizelovaný zvuk má záběr a tah. Třeskutě explozivní švih tepe a pulzuje, dává energii a zajímavé nosné nápady. Melodie se nekompromisně zarývají do podvědomí a zůstávají na věky. Mohutné nakračování mamutích kytar je neopakovatelně grandiózní, Tate se zabydlel v absolutní pěvecké špici progresivních partií scény.

 

První skladby z úvodu alba jsou naprosto strhující, výtečný prog metal říznutý řádnou dávkou pompézního rocku pro stadiony. Úchvatný nástup podtrhuje hitově nevysychající Jet City Woman. Po takové parádě by člověku do podvědomí vstupovalo varování na možné snížení laťky. Pánové do nás nahustí pomalou Della Brown, postavenou na silné basové lince, která má hlavní slovo. Tate vypráví, chytá až bluesové rejstříky a lehkonoze vystupuje do výšin, kytary bez zkreslení podtrhují atmosféru, možnou nudu zahání nečekaný nástup geniálního refrénu s orientálním odérem a zmohutnělou odstřelující basovou hrou. Vše zahráno jakoby mimochodem, ale skladba vytváří nekonečné dění a rozsáhlou malbu do fantazie posluchače. Geniální song!!!

 

Album neustále graduje a jeho potenciál plápolá na maximu. Není možné připustit kolísání kvality materiálu či jeho nižší záživnost. Laťka je trvale na horní mezi, a v budoucnu se s ní Queensryche problematicky potýkali celou věčnost. Titulní skladba alba je jasným příkladem hesla – V jednoduchosti je síla. Nijak složitá struktura, rytmika bez výrazných komplikací, přesto výsledek a konečný výraz je neuchopitelný a nedozírně neopotřebovatelný. O nesmrtelnosti refrénu netřeba nosit písmena do slovníku. Absolutní vrchol celého alba.

 

Kvalita balad chasníků Queensryche je věhlasná, Silent Lucidity tak můžeme bez obav zařadit mezi skvosty baladického střihu, který naštěstí uniká pozornosti komerčních rádií a tím se nezařadil do zástupu odrhnutých oposlouchaných balad… V následujícím švihu se pokračuje v uvolněné náladě a dostává se i na značně pompézní street rock a prvky americké pompy a melodické rozlehlosti. Závěrečné nostalgické odmávnutí cíle podtrhuje komplexnost a bezvadnost uměleckého výtvoru kolekce Empire. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky