Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Norská smečka RAGNAROK se po šesti letech rozhodla udělat další zářez do diskografie. Tentokrát šrám nese titul „Collectors Of The King“. Kapela za dobu rozdělující poslední počin „Blackdoor Miracle“ od současna prodělala mnoho změn. Zejména sestava kapely byla z velké části obměněna. Jak se již v posledních albech stalo jakousi rutinou, tak i nyní se změnil post hlavního zpěváka. Tentokrát za mikrofonem stojí HansFyrste známí z norského black-deathového uskupení SVARTTJERN, které loni debutovalo deskou „Misanthropic Path Of Madness“. Další novou postavou jest kytarista Brigge, jehož hru jsme mohli taktéž slyšet v CARPTICON. Ze stejné kapely pochází i nový baskytarista Decepticon, který nadále působí v blackovém NEBULAR MYSTIC, symfonicko blackovém QUADRIVIUM, nebo například VIDSYN. Jediný stávající člen (a to již od roku 1994, tedy od založení skupiny) je Jontho obsluhující bicí mašinérii. Po takto extrémních personálních změnách a celkem dlouhé odmlce, může fanoušky kapely napadat myšlenka, že novinka nebude to, co to bývalo. Do jisté míry se tak bohužel stalo. Minulé poměrně dosti úspěšné album „Blackdoor Miracle“ se nepodařilo překonat. Avšak síla a svižnost hudby si skupina nadále zachovala. Pohrávání si s melodiemi taktéž není výjimkou. Kapela se jistě snažila ze sebe vypotit to nejlepší a myslím, že se jim to i parádně zdařilo. Nová deska zní tvrdě, úderně, uceleně a vyrovnaně. Její stopáž sice není zrovna nejpřijatelnější, ale i tak  si dovedla vydobýt své pevné místo mezi ostatními nahrávkami této kapely. Mnozí by jistě rádi uvítali o něco delší nahrávku. Ovšem i na takto krátkém počinu ze sebe skupina vymáčkala technickou zručnost a milou kompozičnost. Celek zní tedy poměrně precizně. Dalším kladným bodem směrem vzhůru dostává i ztvárnění samotného obalu. Jeho barevné pojetí se omezilo pouze na červenou, zelenou a černou, přičemž tyto barvy vytváří vhodný kontrast v souladu s black metalovou syrovostí. Obrázek se jeví značně detailní a spíše kolážovitý, ale skutečnost hovoří jinak. Uprostřed sedí postava temného krále, po jeho bocích postávají jakýsi andělé strážci s kozlí hlavou. Vše je pak doplněno různými stužkami a plameny a ďábelským pentagramem, který je neodmyslitelnou součástí daného tématu. Ještě si můžeme povšimnout různých doplňků zejména v podání barevných pruhů apod.

Pro úvod do nové desky bylo zvoleno intro, které kapela nazvala vzkříšením, čili v originále „Resurrection“. Uslyšíme v něm průběh krátkého rituálu, který končí dost neslavně – smrtí onoho mága. S prvními vteřinami druhé písně se dostaví nekompromisní smršť zdravého black metalu. Nenechá svého posluchače na moment vydechnout, teprve ve druhé minutě a třicáté vteřině nástroje na malý okamžik utichnou, záhy se však píseň vrátí do svých kolejí. Prvním parádním kouskem na desce se stává třetí „Burning The Earth“. Má příjemně poslouchatelné tempo a vydařené melodie úměrně použité. Další významnější písní alba může být pátá „Collectors Of The King“. Má pomalejší začátek, který ovšem své zuřivé pudy dlouho neuhlídá a rozjede se v rychlejší avšak i melodičtější záležitost. Celkově pak skladba zní svěží a příjemně svižná. Za zmínku na dále jistě stojí i sedmá věc „The Ancient Crown Of Glory“. Tato střednětempá píseň v sobě opět ukrývá kouzlo parádních melodií, kterými se kapela pyšní. Jistě nesmím opomenout ani zvuk baskytary, která zde vskutku mrtvolně přede. Po chaotičtějším nářezu předposledního tracku přichází závěrečná „Wisdom Of Perfection“. Zpočátku nastolí funerálně doomové tempo a tak se posluchačovi vryje pod kůži pocit, že se kapela chtěla jaksi pohřebně rozloučit. Pro mnohé by toto jistě znamenalo nedobrý tah. Ovšem dost bylo snění. V čase minuta třicet se kapela odhodlá a rozjede svou obvyklou porci black metalového inferna.