Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Rancid - Trouble Maker

RancidTrouble Maker

David26.10.2017
Zdroj: 1 x černá 12" gramodeska (#7465-1)
Posloucháno na: Audio Technica AT120Eb, Technics SL-Q2, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Sbírka nápadů, popěvků, halekání okořeněná správnou dávkou návykovosti, decentní vlezlosti, odštěpky řezného kotouče na živičné směsi a ocelové špičky vysokých bot.

Kdo z vás v poslední době viděl fotky nebo zhlédl promo videa idolů mnoha dívčích punkových srdcí druhé poloviny devadesátek, zřejmě chtě nechtě alespoň na okamžik zápasil s dotazem uvnitř sebe sama, kam že se poděli ti liboví frajírci, co na každém kroku lišácky pomrkávali do všech koutů a silou pronikavých pohledů nebo maximálně ledabylého mávnutí skrze ztěžklý dým vyplňující prostor vydýchaného a zakouřeného klubu omotávali kolem prstů na potkání dušičky roztoužených, “křehkých” stvoření všeho druhu…

 

Inu hoši nám poněkud zestárli, nicméně jelikož úroveň Bravíčka se pro nás zřejmě již navždy stane nedosažitelnou a nikdy nenaplněnou metou ze sfér puberťáckých snů, zapomeňme na pekáč buchet Tima Armstronga, fajnové kočičky pověšené na krku Larse Frederiksena a party all night long furt pryč. Vynikající desku totiž může nahrát i parta postarších pánů s pomalovaným Rumcajsem v čele. Proč ne. Trouble Maker reprezentuje Rancid opět v nejlepším světle, bez přebytečných vycpávek, rozředěných pasáží, průměrných šedivostí, které časem otráví i zbytek zdravého jádra. Honor Is All We Know chvílemi svírala nepříjemná křeč a o podobném pocitu bych mohl mluvit při ještě hlubším pohledu do nedávné minulosti. Rancid nikdy nevydali špatné album, ale na druhou stranu… určité položky jejich diskografie ze zištných důvodů stavím do fronty na přehrávací zařízení bez výčitek a ohledů na spravedlivou čekací lhůtu pravidelně do čelních pozic. Silnější přežijí.

 


 

Uvolněnost, vyrovnanost materiálu a přirozený spád bez nutnosti celou masu tlačit za použití síly, brodit se bahnem, zastavovat za účelem dotankování pohonných hmot, sáhodlouhého hledání cesty v mapě od skřítka záškodníka. Důvody, proč Trouble Maker patří v otravné frontě mezi privilegované, ovšem neplést s „originální a jedinečné.“ Upřímně řečeno, dlouholetý recept - jednou víc punk, jednou víc ska a reggae - funguje docela dobře, prostor pro experimenty sice skončil kdesi na Life Won´t Wait, což je trochu škoda, vezmeme-li v úvahu existenci vedlejších projektů Tima Armstronga s poměrně zajímavým záběrem, i tak je pomyslné best of máminy kuchařky verze 2017 trefou do černého. Ne díky sázkám na jistotu, ale provedením zasluhující tentokrát ta nejpřísnější měřítka. Sbírka nápadů, popěvků, halekání okořeněná správnou dávkou návykovosti, decentní vlezlosti, odštěpky řezného kotouče na živičné směsi a ocelové špičky vysokých bot.

 

Vaše dcera nejspíš své sympatie společně s lepidlem na plakáty vyšetří pro jiné, mnohem sladší, životem méně opotřebované. Já přesto raději volím staré, krapet plesnivé… ale setsakramentsky dobré Rancid. Plný vous, o pár zubů míň a něco málo vrásek navíc přeci zrovna letí. No ne?


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Handy / 9.4.19 8:29

To, že dělala pop, není předsudek, ale prostý fakt. Proboha, však si to stačí najít na wikipedii. Ale to by člověk musel udělat před psaním recenze nějaký výzkum a zjistit si pár věcí. A tak máme v recenzi v podstatě toto: "něco se mi líbí, ale ne zase nějak moc, a něco se mi nelíbí, ale zase že by mě to nějak otravovalo, to ne". Můžu se zeptat, co si z toho mám vzít? To je myslím přesně to, na to poukazovala kolegyně xxx, že recenzi chybí kritika. Ani jednou není zmíněn byť jen jediný příklad na konkrétní pasáž, která je teda kvalitní, nebo naopak selhává. Ve výsledku máme opravdu jen subjektivní názor autora - mohu se zeptat, k čemu mi takový subjektivní názor je? Proč je to album teda takové, jaké je? Někomu možná odvede pozornost "hájemství tajuplného hudebního světa", " folklorní prvky očerněné blackem", "vokální ceremonie", "folklorní motivy severského charakteru" a "atmosféricky doomová nálada spadající až někam do snivých končin", ale když tohle prázdné básnění vyhážeme z recenze pryč, nezbude nám vlastně žádná informace, kromě líbí/nelíbí. Může mi někdo vysvětlit jedním dvěma slovy, co konkrétně si mám pod těmi vzletnými pojmy představit? Nechci každopádně působit nějak agresivně nebo tak, chtěl jsem jen poukázat na věci, kvůli kterým tu nejspíše dřív vzniklo nedorozumění.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky