Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Red Lamb - Red Lamb

Red LambRed Lamb

Michal Z12.3.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Naprosto zbytečná diletantská thrash metalová nahrávka, které nemělo být dopřáno života. Dan Spitz momentálně tvoří hudbu, kterou lze charakterizovat procentním vyjádřením: 0 % Spitz; 0 % Anthrax; 100 % Megadeth. Myslím, že jeden současný Megadeth stačí všem, při vší úctě. Nač nahrávat a vydávat tak podobně znějící alba, která jen papouškují a opisují do posledního detailu. Autorský podíl Mustainea se změnil v jeho dominanci celku. Vše s nádechem totálního výprodeje druhořadých zbytků ze šuplíku.

Dan Spitz opustil svoje lůno - Anthrax před mnoha lety a jal se studovat řemeslo hodinářské. Co si usmyslel, to vykonal a navíc s úspěchem. Stal se na americkém kontinentu oficiálním servismanem hodinek, které většina z nás ani jednou neuvidí, natož abychom si je zakoupili. Toto je svět částek, které nevyděláme za celý život, natož abychom si za ně pořídili tikající strojek do kapsy. Inu mety a sny si Dan splnil a pak jej začalo doma asi něco srát. Rozhodl se, že opráší odstrčenou milenku, zkusí jí projet po strunách a známých zákoutích. Možná potřebuje ventil a vypadnout z každodenních starostí, které přináší stereotypní domácí život. Co si vzal do hlavy, to opět vykonal a je znovu na startovní čáře hudební dráhy pod značkou Red Lamb.

 

Red Lamb - "The Cage"

 

V okamžiku, kdy jsem na síti zachytil zvěsti, že se Spitz vrací k hudbě, byl jsem hodně napnutý. Při pročítání materiálů a zpráv mě však zaskočil 100% vklad Dava Mustanea do lyriky alba a 50% vklad do produkce.  Má zvědavost tak byla našponována více, než je zdrávo. První ukázky v podobě skladby "The Cage" mě nažhavily ještě více. První poslech celého alba mne srazil do kolen. Možná bych to mohl klasifikovat jako zbabělý útok zezadu na nic netušící oběť. Pojďme do toho.

 

Album začíná dobře, ale nebudu mrhat prostorem a tahat falešné superlativy. Už od druhé poloviny rozjezdové skladby se začíná doslovně recitovat básnická sbírka Megadeth. Osobnost Spitze byla upozaděna a zcela podlehnula spolutvůrci a producentovi Mustaineovi. Po zkušenostech a nabytých schopnostech Spitze ani stopy. Pokud by se jednalo o novotvar nebo smysluplné experimentování a posunování vlastních možností uzavřených pod domovskou obchodní značkou, nepípnu. Mustaine jakoby nabídnul svůj pracovní stůl Spitzovi a ten si mohl libovolně tahat z jednotlivých šuplíků, kde se nacházejí fragmenty známých skladeb, nesoucí tradiční Mustaineovské poznávací vzorce. Nelíbilo-li se vám album "13" od Megadeth, můžeme si pro zjednodušení toto album hodit do stejného kotle, kde se vaří jen zmar a nic objevného. Naštěstí ve velké opozici tu a tam vydoluji světlý okamžik, který mé dštění síry tlumí a nedovoluje dát palec úplně dolů. Dalším faktorem je určitý standard, který Spitz se svými zkušenostmi přeci jen nepodleze a především úderník Jahansson, bez jehož dynamitu v prackách by album zmíralo na úbytě. Pro objektivitu musím uznat, že album šlape o poznání lépe, než zmíněná „13“, ale nemohu se přenést přes neoriginálnost tvorby Red Lamb.

 

Red Lamb - "Puzzle Box"

 

Album je pro mě doslova trnovou cestou. Když už mám dojem, že skladba pojede v groove řečišti, schytávám do svého opláštění další trny v podobě nudných stagnujících pasáží, vitamínu-prostých Spitzových kytar, o nápaditých sólech nemůže být řeč. Nechci se opakovat, ale co skladba, to lišáckou prackou ušitá mičuda, mezi jejímiž švy stále vyčuhují silná stébla Megadeth. Pohledu na ně se nelze ubránit, trčí všude. Nic osobitého a nápaditého, jen vyjeté koleje, oslabené oxidací a erozí podkladu. Skladby neoplývají nijak zvláštní záživností, spíše se jedná o akademický přednes přežvýkaných témat. Soudobá špička žánru je zcela jinde, takže nechápu proč se spokojit s něčím tak zbytečným, předváděným Red Lamb. Absence vlastní nápaditosti a osobitosti je přímo etalonová, album svojí skladatelskou prázdností připomíná osamělou makovici po náletu ptactva. Odvaha vydat se neprošlapanou cestou po svém zcela schází a stále se buduje jednosměrná cesta – Megadeth.

 

Don Chaffin je slušný vokalista, ale to co předvádí, mi kazí představu o přístupu k hudbě. Don se nesnaží o nic jiného, než aby výsledek skutečně zněl jako "pure and true" Megadeth. Působí na mne jako ohebný imitátor kňouravého Mustainea. Frázování, odstíny, barvy, všechno už jste slyšeli. Hlasově je na tom lépe, než jeho zrzavá předloha. Občas ve vokálu cítím 100% podobnost a nejsem si jist, zda opravdu nedeklamuje Mustaine. Nechápu, toto mi hlava nebere, proč někdo vydává album, které je spíše revivalovým hraním pro radost a prezentuje to jako svoji hudební zpověď po letech? Proč má někdo chuť nahrávat něco tak zbytečného? Proč Mustaine netvoří mimo kapelu raději něco netypického? Nad Spitzovými pohnutkami, proč nahrál Red Lamb, kroutím jen hlavou. Svět by o nic nepřišel, kdyby zůstal u oprav tikajících pokladů. Tam je možnost, že bude úspěšný, Red Lamb předpovídám jepičí život.

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

CHYLAS / 28.4.13 20:27

DAN SPITZ PATŘÍ DO ANTHRAX a red lamb do propadliště dějin někde hodně dolů

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

CHYLAS / 28.4.13 20:27odpovědět

DAN SPITZ PATŘÍ DO ANTHRAX a red lamb do propadliště dějin někde hodně dolů

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky