Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Relics Of Humanity - Absolute Dismal Domain

Relics Of HumanityAbsolute Dismal Domain

Victimer3.3.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Pomalá a temná brutalita Relics Of Humanity.

Kataklysmatičtí trýznitelé Relics Of Humanity patří také mezi kapely, které se po dlouhých letech albově vracejí na scénu. Jako běloruská brutalita a temná smrtící vášeň. Hned první tóny novinky Absolute Dismal Domain odhalí, že vrozená. Cháska vzniknuvší v roce 2007 měla doposud na kontě pouhá dvě alba a pak spíš jen paběrkovala. Přípomínala se, ale nijak zásadně. Až letos zkraje roku se z hnusného lůna labelu Willowtip Records vyloupl nový materiál čítající půlhodinu zatuchlé abnormality. S novým vokalistou Flo Butcherem a s notně pomalým, maximálně střednětempým materiálem.

 


Relics Of Humanity hrají brutální death, ale přitom nikam nespěchají. Svůj díl smrtelné podoby nechávají řádně tahat útrobami a dbají na hloubku či efekt. Jejich styl brutality má často doomovou rychlost a onu brutalitu je třeba hledat v choré atmosféře a hustotě, pocitech zmaru. Nebo potom v docela slušně vyklepaných škopcích, jejichž zvuk se nosí převážně v brutal spolcích. Tahle plechařina mě vždycky postaví na nohy. Jinak se během poslechu brodím po pás v bahně a ven to jde fakt ztuha. Relics Of Humanity jsou teď možná pravým opakem nabuzených Defeated Sanity, kteří na sklonku roku vydali výborné album Chronicles Of Lunacy. Tam ta brutalita žije, soustruží a generuje soustavný chtíč opakování. V případě Absolute Dismal Domain to všechno naopak chcípe. Energie není Bělorusům vlastní, jejich novinka je absolutní zatuchlost, pomalá a zkroušená souprava (málem) bez tempa. Důraz je kladen na přehledný a toporný chlív, který je až po střechu ponořen ve tmě. Zrychlení je vágní.


Nové album Relics Of Humanity není složité. Nedá moc práce jej vstřebat a pochopit. Útroby jsou zanícené a vedle pomalejší brutality je tu občasný chladný dokres, kdy se výmluvně objeví kus industriální hmoty. Někdy přímo jako hlavní linie skladby, jindy podprahově, kdy jen čekáte, až se vypotrubí na čestné místo konkrétní skladby. Je pravda, že jsem albu přišel na chuť velmi snadno a pak bojuji s tím, jak ta jednoduchost přebíjí vše ostatní. Matroš Absolute Dismal Domain je chorý a zbloudile děsivý, ale taky předvídatelný a nekomplikovaný. U podobných desek bych si rád užil víc dobrodružství. Přesto album umí zabíjet. Záleží v jakém rozpoložení k němu přistoupíte a jak moc si hodláte lámat hlavu s tím, jestli ukrývá víc než dává napoprvé.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/relics%20of%20humanity%20band.jpg


Já mnoho dalšího neobjevil, ale neberu to jako slabinu. Novinka Relics Of Humanity je stereotypní zatuchlý chlív se stereotypním vokálem. Málo změn, málo rychlosti, ale hodně brutality a posedlosti temným death metalem. Do toho všeho je třeba přičíst kus korodující neutrality. Má to tak být a má to svoje kouzlo. Nevím, jak si pochutnají kovaní brutalisté, já se za ně nepovažuji a beru album spíš z komplexního pohledu. V tomto směru je Absolute Dismal Domain přehlídkou choré líbivosti, samozřejmě tím zvráceným způsobem. Hluboký je především způsob, jakým Relics Of Humanity svůj death dělají, prožitek takový není. Pomalá brutalita zachutná, pocit hry na efekt se záhy dostaví. Výtka? To ani ne. Fakt je, že Relics Of Humanity docela zdatně vybržďují abnormalitu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky