Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Reveal - Scissorgod

RevealScissorgod

Victimer10.2.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Nůžky velkého Zjeva jsou rozevřeny a stříhají. Reveal se (ne)pomátli, jejich diagnóza je děláme co umíme a umíme to výborně. Nemytou ruku na to.

K Reveal nebo Reveal! mě pojí neviditelné pouto pramenící v odvěké náklonnosti ke špinavému bigbítu. Jakémukoliv držkopádnému brodění se v podzemí. Kromě něj to bude vrozená sympatie k tomu zvrácenému v nás, co se hodí vytáhnout jen někdy a blaze si to užívat. No a do třetice to bude radost, samozřejmě ta škodolibá, z vybruslení ze všeho toho sterilního bordelu kolem. Navíc stylem, který si člověk pamatuje a má k němu důvěru. Užívá si to.


Takže tu máme špínu, vrozenou zvrácenost a škodolibé pochechtávání se všem vyautovaným autistům. Když k tomu přidáme nadhled, smysl pro humor a krajně (ne)přístupnou sázku na začazený freestyle, stojíme tváří v tvář novince Scissorgod. Ta posouvá Reveal do kategorie pološílených pseudoumělců, kterým není nic svaté. S vytříbeným výběrem místa někde mezi kompostem a terasou pro smetánku. Pro plebs i hlavy pomazané. Pobyt s kapelou je rázem elegantním chcaním po stěnách s vizionářskými úmysly.

 


Scissorgod je třetí deskou souboru. Tou určující. Předchozí dvě mám rád, ale až ta třetí to definitivně rozstřihla. Protože je celou dobu rozevřená jako nůžky a když může, šmikne po koulích. Ty dvě předchozí byly dobré, ale nijak vyhraněné, speciální. Scissorgod speciální je. Je to víc rocková jak metalová deska. Je jiná, odvážnější a variabilnější. A víc než experimentální ji vnímám jako se vším všudy svobodnou.


Drze se křenící, sjetou i zvukově nestálou, navíc inklinující k netradičním řešením, řekněme klidně avantgardním. Kdo by čekal třeba decentní využití dechů? Nebo, že by to byly jen zrovna otevřené dveře z jazz klubu přes ulici? No to sotva. Kdo by doufal v zlomyslné zlomy nálad bez možnosti to vydýchat? Náznaky tu byly, ale... To zakázané ovoce bylo blízko a jeho čas dozrál až teď. Nastal jeho nevybíravý sběr.


Novinka Reveal je ušmudlaně šarmantní. Pořád v sobě má to disharmonické souznění s Negative Plane a nejbližším příbuzenstvem. Když už se kapela hýbe tímto směrem, je to vzájemné napojení evidentní. Ale je to jenom jedna z tváří, která se k nám v divém úšklebku křiví. Je tu čas na nervy šponující baladu (Decomposer), na hezky zkaženou hitovku, kterou si broukáte do zblbnutí (Harder Harder), noisy testovací proces ve Feeble Hearts, metal pro starochy (Down Through the Hole), nebo zahulenou dechovou sekci v závěrečné Coin Toss, kde už je možné asi všecko.

 


Já prožívám své největší blaho spolu s The Plot Thickens, což je taková prdlá směs Motorhead a Negative Plane pokropená výstřelky všeho druhu. Celkově jsou ale Reveal na sklonku roku 2019 především o špinavém a v temné noře dlícím bigbítu, který plasticky proměňují. Není to žádná plochá, natruc stlučená obůrka kolem hajzlu. Co song, to nová možnost si ulevit. Scissorgod je pro mě balzám. Jako pro vyjeveného floutka, kterému je dobře v kanále, ale je to hlava študovaná a snaží se mít rozhled. Od pohledu je to ale zmrd. Stojí bokem, na okraji společnosti, napřed je na přesdržku, ale pak si sednete a jste kámoši.


Podzemní gauneři Reveal se ze špíny nevyhrabali, zdi sklepního bejváku pořád páchnou, duše punkera ironizuje odkaz dnešní společnosti a krev na zemi je opravdová. Dnes je v tom ale ten nadhled a schopnost se nad to všechno povznést. A mít z toho očividnou radost. Kliky od všech dveří se netrhnou a pořád se luftuje. Že se mi Reveal nevlezli do výčtu roku 2019? I to se stává...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky