Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Root - Zjevení

RootZjevení

Bhut26.9.2010
Zdroj: CD
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Syrová blacková deska skvěle korespondující s daným žánrem své doby, tedy let devadesátých. Úderné svižné i tajemně pomalé skladby provázející během poslechu navozují mrazivou atmosféru. Nesmrtelné songy kapely jako Píseň pro Satana, či Hřbitov jsou nedílnou součástí tohoto díla. Zjevení je deska, která nesmí chybět v žádné sbírce blackmetalového nadšence.

Prvotina brněnských black metalových jezdců jménem Root spatřilo světlo světa v roce 1990. Dostala do vínku jméno Zjevení. V roce 1999 vznikla její první reedice, tato placka pak byla obohacena o píseň Démon, která byla vsazena do kontextu desky. Další nová verze alba přišla s rokem 2009, která je obdařena bonusovými skladbami z živých koncertů. Já se rozhodl zaobírat verzí z roku 1999.


Album jako celek vytváří postarší skladby, které již kapela dříve vydala na svých demo nahrávkách. Zde se jim dostalo nového lepšího pojetí. Zásadní změnou je samozřejmě zvuk. Zvuk je syrový, hutný, ale i tak příjemně čistý a nezkrášlený. Hudba je tedy syrová a řízná. Ke slyšení je klasický black metal své doby, tedy počátku devadesátých let. Občasně efekty a zvukové příkrasy dodávají nahrávce na mrazivě temné atmosféře. Melodiemi deska sice nijak nehýří, ale tím nechci říct, že zde žádné nejsou. Každá skladba má svůj specifický charakter, dle kterého je bezpečně rozeznáme od ostatních. Písně jsou rychlé a úderné a dokonce i mrazivě pomalé a především tajemné. Posluchač má co dočinění s jednou z prvotních nahrávek black metalového žánru v naší tuzemské scéně. Skladby jako Píseň pro Satana, čiHřbitov sklízejí své ovace do dnešních dnů. Není divu, že si je některé kapely volí i jako skladby pro coververzi. Příkladem může být německá smečka Nargaroth, která na svém albu Black Metal Ist Krieg natočila coververzi právě na výše zmiňovanou Píseň pro Satana.

 

Desku otevírá démonické Intro v němž je recitován jeden z klíčů Satanské bible. Jazyk není v původní enochiánštině ani v angličtině, jak jej autor A.S.La Vey přeložil, nýbrž v češtině. Konkrétně se jedná o desátý klíč. Po tomto vstupu do alba nastupuje skladba Zjevení. Velmi pomalu rozjíždí své útroby. V textech počíná počátek příběhu známého, již z dema The Trial. Skladba se rozjede v chytlavé střední tempo. Dvojka už jede v klasickém osobitém black metalu. O něco svižnější a živější věc je pak čtvrtá Výslech. Pátou píseň otevírá inscenace soudu, ve kterém vlastně pokračuje celý příběh. Dále se skladba nese v pomalejší rychlosti. Ke konci se rozjede v rychlejší záležitost. Šestka jménem Píseň pro Satana je asi největší peckou a klasikou celé desky. Rytmické tempo od samého začátku. Následuje divočejší 666. Snadno zapamatovatelná melodie s chytlavým textem. V pořadí osmou píseň rozeznívají pomalé vyhrávky akustické kytary v doprovodu Big Bossova vyprávění o tom, jak přijíždí 7 černých jezdců.Zanedlouho se celá skladba ocitne v syrových blackových vodách. Přichází Démon a rozjíždí se za zvuku mocných bicích. Svou náladu během trvání skladby často mění od rychlého běsnění až k pomalejším utahanějším plochám. Dále deska ukazuje Znamení. Lehce propracovanější a líbivější skladba než to, co bylo doposud k slyšení. Poté se posluchač vydává na Cestu zkázy, jež rozeznívá tajemná hra elektrické kytary k níž se později přidají bicí a v temném pochodovém tempu nesou prapor smrti. Netrvá dlouho a i tato píseň se rozjede v blackovou smršť. Nyní nás autoři vezmou na procházku Hřbitovem. Svižná píseň střídající své nálady.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jozef / 28.12.21 15:40odpovědět

100% na českej scéne

Petr / 2.4.18 12:39odpovědět

Studentská srdcovka.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky