Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
rýr - Left Fallow

rýrLeft Fallow

Jirka D.4.3.2020
Zdroj: CD v 4-panelovém digipaku () // promo od agentury Creative Eclipse PR
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / BOWERS & WILKINS 705 S1
VERDIKT: Nahrávky jako je tato nemusíte slyšet několikrát, abyste si o nich udělali jasný úsudek. Left Fallow je natolik zoufale nepůvodní a ničím neobjevná deska, že se hravě ztratí v hromadě jí podobných.

Název kapely rýr je islandsky a na kapelních profilech se dočtete, že v předkladu do angličtiny to znamená barren, sparse nebo weak, což lze do češtiny překládat jako pustý, neúrodný, řídký nebo slabý. Proč se právě takto pojmenovala kapela pocházející z německého Berlína, jejíž členové se jmenují Lukas, Malte, Marius a Markus a pravděpodobně nemají nic společného s Islandem, nevím. Pokud v tom měla být nějaká narážka na jejich tvorbu, možné by to bylo, ale byla by to sebereflexe za hranicí něčeho, co bych považoval za běžný jev.

 

rýr bandJejich debutní deska z letošního ledna (kapela existuje od roku 2018) dosahuje padesáti minut a je bez výjimky naplněna instrumentálním post-metalem toho nejtradičnějšího střihu. Založeného na kytarách, které chvíli vybrnkávají vyklidněné pasáže, aby vzápětí postupně vše vygradovaly do zvukové katarze, která s sebou nese uvolnění pracně budovaného napětí. A taky hromadu emocí a dojetí a celkově tak silný zážitek, že si do konce pracovního týdne budete muset vybrat dovolenou. Aspoň teoreticky. Rýr bohužel nedělají nic jiného, než že přebírají tuto šablonu a snaží se s ní nějak pracovat a pokud možno přežít do konce. Po pravdě se jim to celkem daří v tom smyslu, že album Left Fallow nesklouzává k parodii a jeho poslech není frustrující zážitek, ale současně nenabízí absolutně nic navíc. Žádnou novou myšlenku, žádný nápad, žádnou přidanou hodnotu.

 

Mohli bychom tu jmenovat dlouhý seznam kapel a hledat s nimi paralely, ale proč to? Rýr nejsou tak dobří jako Pelican nebo Russian Circles, ani zdaleka neumí vykreslovat scenérie jako ISIS, chybí jim záludná krkolomnost Lento, naléhavost Amenra, solidní standard Rosetta, apokalyptický rozměr A Storm of Light nebo Dirge. Nic z toho nemají a když budete pátrat po nějakém nosném prvku, vlastním výrazu nebo myšlence, ztroskotáte. Ostatně už jen to, že kapela se rozhodla fungovat bez zpěváka, je cesta po hodně tenkém ledě - v tomto teritoriu už všechno nebo skoro všechno bylo řečeno a najít si vlastní cestu je úkol jen pro ty nejlepší. A to rýr rozhodně nejsou.

 

Zábavné na tom všem je, že kapela svou muziku popisuje jako atmospheric post-metal / instrumental doom, aniž by například s tou atmosférou pracovala jakkoliv sofistikovaněji, třeba s využitím samplů, syntezátorů a podobně. Celá jejich muzika stojí a padá s kytarami a ty na něco podobného v jejich podání bohužel nestačí. Dvojnásob zábavné pak je, že i přes prázdnotu a vyčerpanost jejich tvorby se najdou vydavatelé, kteří podobné produkci věří a nebojí se ji podpořit například TAKOVOU ediční nabídkou. Pravděpodobně stále existuje dostatečně silná poptávka po podobných deskách, které sice nenabízí vůbec nic zajímavého, ale aspoň zapadají do schémat a vzorců, které někoho stále oslovují. V podstatě proč ne, jak jsem psal - deska jako žánrový standard více méně funguje a pokud je někdo zvyklý s podobnou produkcí snídat, obědvat i večeřet, klidně si mezi ostatní věci může včlenit i tuto.

 

 

Za mě nicméně převládá pocit únavy. Únavy ze stokrát vyzkoušeného vzorce, do kterého když dosadíte všechny běžné proměnné a nepřidáte nějaké vlastní know-how, dostanete vždycky stejný nebo velmi podobný výsledek. A to na nějaký zásadnější dojem bohužel nestačí.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky