Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Saligia - Fønix

SaligiaFønix

Bhut14.5.2016
Zdroj: CD / 4-panelový digipak //promo od agentury Sure Shot Worx
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3
VERDIKT: Toto album se stává dosavadním vrcholem tvorby, ačkoli v porovnání s konkurencí je co dohánět. Určitě se nestalo nahrávkou, kterou by člověk odkopl na první dobrou, a jisté ambice a vývoj oproti předchůci ji přiznat lze.

Konkurenceschopnost dosud posledního alba Fønix od Norů Saligia je už o něco větší než předešlé dílo, ale stále tomu cosi chybí. Z některých chyb se tvůrci poučili, jiné nezáživně zopakovali. Výsledek nedopadl nejhůře, ale určitě ne zrovna nejlepším způsobem. Stále je kam jít a co zlepšovat.

 

Můžeme říct, že Saligia si vytvořila cosi jako vlastní rukopis. Tím je rozhodně jednolité tempo skladeb napříč celou tvorbou, které však zároveň ztěžuje orientaci v ní. Saligii určitě poznáme podle vokálu, který se nyní usadil v podobě blízké avantgardistům Ved Buens Ende. Podobenství s touhle výtečnou kapelou ještě můžeme vidět v jisté zamyšlené náladě, ovšem v kombinaci s okultní tématikou a jakýmsi odérem tajemna se pak rázem přehoupneme ve výraz takových Hetroertzen. Jenže obě zmíněné kapely mají svůj výraz pořád někde jinde a jejich oblíbenost je v mém žebříčku několikanásobně výš.

 

 

Pokrok lze zaručeně hledat v kytarách, jejichž dřívější jednotvárnost je najednou výrazně lepší. Třeba taková třetí věc Abyss: In Darkness Forge Alight v sobě schovává velice příjemné a především dobře zapamatovatelné kvílení. Není to vyloženě sólo, ani nějaké refrénové pidlikání, ale prostě moment, který se objeví jako čistá gradace skladby. Tím se její postavení vyhouplo nahoru a tak to má přece být. Samo sebou i další skladby v sobě mají jisté skryté náboje, ale odhalení těchto míst rozhodně nebude zjištěno prvním poslechem. Tím by se v jiných případech mohlo zdát, že deska je poslechovou záležitostí, ale to Saligia zkrátka není. Jde o to, co který posluchač vyhledává. Chcete-li bušící black metal krapet rychlejšího tempa s tajemnou a okultní náladou, pak budete spokojeni.

 

Posun lze zaznamenat už v samotném vizuálu. Obal zdobí zajímavější infernální malba, která by skvěle zapadla do výplodů tuzemského spolku Infernalismus. Pak i samotný booklet se symbolickým výrazivem, což je momentálně blackmetalový trend. Koncepční téma je rovněž něco, co přitáhne pozornost a jeho uchopení je povedené. Zpěv i kytary se výrazně zlepšily, jen ty bicí pořád tlučou stejně, včetně podivně protivného ševelení plechů. Jak vidno pozitiv je oproti dřívější desce určitě víc, což je zaručeně kladem. Je to i důkaz, že kapela se určitým směrem vyvíjí a chce se hýbat k lepším zítřkům. Jen ta cesta bude asi o něco delší, než jak je na dnešní dobu potřeba a žádoucí.

 

Druhá deska Fønix se tak stává dosavadním vrcholem tvorby, ačkoli v porovnání s konkurencí je co dohánět. Určitě se nestala nahrávkou, kterou by člověk odkopl na první dobrou, a jisté ambice a vývoj oproti předchůci ji přiznat lze.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 10.3.16 8:22

Já bych si dovolil vypíchnout obal desky. Autorem je slovenský fotograf Ruun, který si takto pohrál se svou fotografií. Jde o snímek kaple (která je ve více než žalostném stavu) na malém Bohnickém hřbitově, nedaleko známé léčebny. Ruce ve tvaru stromů jsou pak výplodem autorových pocitů z tohoto místa. Faktem je, že statné velké stromy po bocích vchodu kaple tam skutečně jsou. Celkově lze o hřbitově mluvit jako o jedinečném a unikátním místě v ČR, už jen kvůli povaze zde pochovaných lidí (pacienti, bezvěrci, sebevrazi apod.) Detaily tu ale rozepisovat nebudu, koho to zajímá, může se objednat na komentovanou noční prohlídku, či si počíst na internetu, kde je informací celá řada.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky