Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Schwarzprior - IDDQD

SchwarzpriorIDDQD

Victimer23.1.2015
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330, PC
VERDIKT: Dekadentní diskotéka pro milovníky zvrácené prezentace počítačových her, pronikavé temnoty jejich duše a extravagantní elektroniky. Tohle je Berlín 1930, stejně jako přelet vesmírem a chcaní na vlastní monitor.

Sledovat kroky Schwarzprior znamená být u toho, jak se z malého zajímavého projektu stává vyhledávaná klubová kapela. Nebudu zdaleka sám, kdo je mile překvapen ze sledu událostí, kterak se během relativně krátké doby mění vnímání existence této kapely v něco víc, než jen běžnou novou tvář na scéně. Kapely, která si dělá věci po svém, i když si mnohé půjčuje. Vypůjčené totiž nechává podstupovat temným prožitkům dneška, a to více (či méně, jak kdo chce) šokující formou, než jsme obvykle ochotní vnímat. Vítejte ve světě naštěkaných hesel do prostoru vyplněného pronikavými světly elektroniky, které objímá tma gotiky, sci-fi a všudypřítomná provokace. A taky Lady Gaga s Kylie Minogue.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/schwarzik.jpgNa hudbu Schwarzprior je nutné pohlížet jako na projekt, pod nímž jsou podepsaní tři tvůrčí osobnosti na poli výtvarnictví. Mluvíme o experimentálním umění a pořádaných výstavách. Mluvíme také o skromných hudebních začátcích, které měly suplovat prezentaci počítačových her. Schwarzprior vznikli v roce 2009 v Ostravě na bázi audio-vizuálního projektu. Pokud jde v jejich hudbě o spojení různých vlivů, tak to opravdu podstatné je spojení hudební stránky s tou vizuální.

 

A večírek může začít. Slibovaná první velká deska, ke které stejně všechno směřovalo, je totiž na světě. Prostor dostaly jak prověřené, tak novější skladby, o studiové léčebné procedury se postaral člověk nejpovolanější - Moimir Papalescu, obal je dostatečně výmluvný a hudba jako taková má dost koule na to, aby nadrženému posluchači do stejných míst uštědřila minimálně dvanáct drzých a dobře cílených kopanců. A věřte tomu, že tahle deska je pěkná svině!

 

Pocity lásky zakrvácely celou osádku lodi Enterprise, ani Adolf nespí klidným spánkem a hlasy v hlavě jsou stále hlasitější. Elektronika Schwarzprior, to je souboj mezi avantgardou noci, synthpopovým odkazem a útržky herních situací, což dohromady dává neobvyklou uměleckou hmotu, která zalepí myšlenky do jedné volnomyšlenkářské koule, ve které se pere vášeň s utrpením, vyměšování s citlivostí a vše přebíjí extravagance. Děsivě prostá.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/schwarzprior%20recenze.jpg

 

Nestrojená, upřímná, jednoduše taková, co vás donutí si pomyslet - copak mohu tenhle hnus jíst, když se mi po prvním soustu navaluje? Hudba Schwarzprior zkrátka není pro všechny, ale to není nic pro nikoho. Jde o to být schopen aspoň trochu zachytit, o co tady jde. O to, že pološílený vokalista, který sebou nervně škube a zřejmě prodělává jeden ze svých záchvatů, má ve skutečnosti co sdělit a pokud vás irituje, tak ho nechte vyblbnout. Hudba prznící zaběhané rytmy, ve kterých se duch EBM dme pýchou asi nejsilněji, ale není na to zdaleka sám. Schwarzprior nejsou sami o sobě nepřístupní, jen je potřeba mít k dispozici vlastní nastavení a umění to pobrat. Není všechno jen výsměch a pohrdání a rozhodně víc sebou nese "IDDQD" samotné. A ani nemusíte rozumět každému slovu či obratu. Vnímej si sám a sám si taky urči, kam tohle všechno zajde.

 

Schwarzprior ubližují své tvorbě tak zaníceně, až ji činí neodolatelnou. Z posledních českých produktů, co jsem měl možnost slyšet, jednoznačně vyčnívají a není to jen šestým smyslem vrozené zvrácenosti. Konečně zase někdo, kdo jen nepapouškuje ozvěny zpoza hranic a netváří se u toho extrémně důležitě.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 6.11.14 8:30

Určitě bych nezapomínal na zcela prvotní dílo MFKR (1996), které osobně řadím na vrchol jejich všemožného snažení, ačkoliv jej stvořilo výrazně odlišné složení kapely. Následující dvě alba Slipknot a Iowa stavím na roveň. Nejspíš kvůli tomu, že na Iowa jsem je poznal. S příchodem Vol.3 můj zájem citelně propadl, avšak stále tuhle desku zkousnu. Zbytek už jde zcela mimo mě, včetně této novinky. Chybí mi tu především přínos hracího umu Joeyho, jeho bicí jsem vždy s radostí sledoval...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bodin / 28.1.15 16:14odpovědět

Tohle mě jako nemetalová věc celkem hodně chytlo. Ulítlé texty, nepředvítatelná elektronika a dobrý zvuk jen navyšují celkový dojem z poslechu.

do píče karel / 24.1.15 1:01odpovědět

kurevsky hustě bytelný je to - to zas jo kurva fix!

Jirka D. / 23.1.15 17:33odpovědět

V dobrém smyslu zábavný, fakt že jo.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky