Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Emo, sludge, math, djent, slam, crab, swag…krátce řečeno: těch škatulek jsou desítky. A každá se vymezuje vůči zbytku světa ať už zvukem, pohybem pravé či levé ruky, počtem strun na kytaře, vokálním projevem, textovou náplní či účesem… Ale co si budeme nalhávat, pořádná flákota zdravého dravého deathmetalu je prostě grunt! Pro mnoho z nás je to mateřské mléko, o jehož chuti nemá cenu moc debatovat… Maximálně se můžeme přít, zda je lepší Nutrilon, Sunar nebo přímo ze zdroje…ale s klasikem řečeno: to je tak vše, co s tím naděláme.

“The Shreds Of Oblivion” je čímsi jako zjevením. Je to nerevoluční a zaprášený metal se všemi insigniemi, které k takové muzice patří. Všichni jsme se s podobnou hudbou setkali a všichni ji někdy poslouchali. A přesto nebo právě proto jde o příjemné setkání. Jako by se před očima / ušima zjevilo pradávné déja-vu, které na tváři vykouzlí dětinský úsměv a přinutí hlavu pokyvovat nejen souhlasně, ale i v rytmu kterékoliv z osmi skladeb. SECTESY, jakožto čertstvě narozený potomek Dejvyho Krédla, známého z tech-celebrit DESPISE, je dítě z lásky. Nikdo se na nahrávce nepředvádí, nikdo nikoho neohromuje počtem stop-timeů nebo strun. Všech pět právoplatných členů + tři hosté plně pracují pro celek. A to je nesmírně sympatické.

Při prvním seznámení s albem jsem se zlehka zarazil. Tohle je tedy “pokračování” DESPISE? Z beden se vyvalil death metal klasického střihu, propletený spoustou melodických vyhrávek, střídaných s growlingem…vše jak vystřiženo ze starých dobrých devadesátek. Pochopil jsem při druhém poslechu. A třetím, čtvrtém, pátém… SECTESY prostě nejsou pokračováním jakékoliv bandy. Jsou zcela novou kapelou, libující si ve staré hudbě. Jejich death metal je dostatečně našlapaný, často rychlý jako prchající zombie z “Dawn Of The Dead 2004”, někdy rozvážně pomalý ála zombie model “Dawn Of The Dead 1978”. Kytary vykreslují až neskutečně melodické ornamenty a výjimkou není ani akustická kytara. Nespěchá se jako v USBDM, přitom vše JE dostatečně brutální a záhrobní. A propos, možná je to tím, že kapela začala točit všechny svoje klipy na hřbitově…a pach hřbitovní zeminy je pro celé album tak nějak příznačný. Ejhle kam lze dostat recenzenta vhodně zvolenými obrázky…

Celá kolekce “The Shreds Of Oblivion” působí velice semknutě – jak stylově, tak aranžérsky. A to i přesto, že se dočkáme občasných intro-dekorací a aranžérsky košatějších kompozic. Z nich stojí za pozornost melancholická a komplexnější “Inside Of Red Anger”. Na druhé straně barikády stojí téměř-hitovky jako boltthrowerovská “Homicidal Premonition”, albový načínák “Blood Red Path” nebo zombie hymna “Beyond The Gates Of Doom”. Po dobrém jídle přichází čas na zákusek, kterým je cover “In The Blazing River” tuzemských znovuoživlých Krabathor.

Design prvotiny SECTESY je vyveden velice stylově. Obal vyzdobil Deather – a vyzdobil jej netradičně a parádně! Tříbarevný vnitřek bookletu přesně sedí a to stejné musím říct o rozkošném potisku samotného CD (kdy jsem naposledy viděl symbol “stop the madness”???). Viva la old school death metal! Velice chutné retro! Když k tomu připočtu výtečný zvuk, potom i nadšení a potenciál, kterými SECTESY oplývají…verdikt zní: rozhodně ano!